Zakk Wylde znovu k nové hudbě PANTERY: respekt k odkazu je zásadní

Otázka možné nové hudby od znovuobnovené PANTERY se vrací pravidelně od chvíle, kdy kapela oznámila návrat na pódia. Kytarista Zakk Wylde se k tématu nyní znovu vyjádřil v několika rozhovorech a jeho postoj zůstává velmi konzistentní: nový materiál ano, ale pouze za přesně daných podmínek – a s maximálním respektem k odkazu původní sestavy.

Současná podoba PANTERY funguje ve složení Philip Anselmo (zpěv), Rex Brown (baskytara), Zakk Wylde (kytara) a Charlie Benante (bicí). Přestože kapela úspěšně koncertuje po celém světě a sklízí pozitivní reakce fanoušků i kritiky, Wylde opakovaně zdůrazňuje, že PANTERA byla vždy definována čtveřicí Anselmo–Brown–Abbott–Abbott.

Podle Wyldea by jediným smysluplným scénářem pro vydání "nové" hudby bylo dokončení autentických nahrávek nebo demo materiálů, které vytvořil zesnulý kytarista Dimebag Darrell. Přirovnává to k situaci, kdy by někdo profesionálně nahrál nedokončené skladby Jimiho Hendrixe – tedy ne jako nový tvůrčí směr, ale jako uchování a dotažení historického odkazu. Zásadní slovo by v takovém případě měli Anselmo a Brown, zatímco Wylde s Benantem by vystupovali spíše v podpůrné roli.

Naopak myšlenku zcela nové tvorby pod hlavičkou PANTERA Wylde dlouhodobě odmítá. Pokud by současná sestava chtěla tvořit nový materiál bez přímé vazby na archivní nápady Dimebaga, muselo by to podle něj vzniknout pod jiným názvem. "Pantera jsou ti čtyři chlapi," opakuje Wylde a dává tak jasně najevo, že značka PANTERA pro něj není jen jméno, ale uzavřená kapitola.

Podobný názor sdílí i dlouholetý producent kapely Sterling Winfield, který uvedl, že ačkoliv by současná sestava byla schopná vytvořit velmi silnou hudbu, nepovažoval by za správné ji vydávat jako PANTERU. Podle něj musí být jakýkoliv další krok proveden "správně a s citem".

Zatím tak zůstává návrat PANTERY především oslavou jejich hudebního odkazu. Kapela vystupuje na největších světových festivalech, absolvuje rozsáhlá turné a představuje klasický repertoár nové generaci fanoušků. Jak sám Anselmo v minulosti uvedl, dnes už nejde o agresi a chaos, ale o možnost soustředit se na samotné písně a jejich sílu.

Zda se někdy fanoušci dočkají dokončených archivních skladeb z dílny Dimebaga Darrella, zůstává otevřenou otázkou. Jisté ale je, že všichni zúčastnění si velmi dobře uvědomují, jak tenká je hranice mezi poctou a zpochybněním odkazu jedné z nejvlivnějších metalových kapel historie.