zakázanÝovoce: představují album Mezi láskou a nenávistí: Hudba, která čekala třináct let

Kapela zakázanÝovoce patří mezi výrazné postavy české rockové scény, a jejich fanoušci se těší na každé nové album.  Na scéně působí už více než dvacet let a během té doby si vybudovala věrnou fanouškovskou základnu. V úterý 21. ledna bylo v pražském Rock Café rušno – kapela zde představovala své nové album Mezi láskou a nenávistí, které vyšlo 23. ledna 2026. Rebel Sound u takové příležitosti nemohl chybět. Rozhovor jsem vedla osobně, přičemž byli přítomni všichni čtyři členové kapely - Jarda "Yaris" Sládeček, Štěpán Soukup, Petr Probst, Filip Wintr.


Album "Mezi láskou a nenávistí" vychází už 23. ledna 2026. Jak dlouho trvala jeho tvorba?

Filip: Dlouho. (smích) 

Petr: Nahrávali jsme postupně, většinou v neděli po koncertech. 

Yaris: První píseň "Horký maliny" vyšla už v březnu 2023. Vznikala pod trochu jinou produkcí, ale nakonec byla zařazena na album. Další skladby vznikaly postupně – "Miami" nebo "Nepřestanem snít" s producentem Honzou Chudanem. Zbylých devět jsme nahráli od srpna do listopadu. Jsme pracující třída, takže musíme soboty a neděle využívat na tyto aktivity. 


Album shrnuje různé tvůrčí etapy kapely od roku 2023 do současnosti. Kolik písní vám zůstalo "v šuplíku" a možná se jednou objeví na nějakém dalším albu? 

Yaris: Štěpáne, kolik ti zůstalo písniček? (dodává se smíchem) 

Štěpán: Asi šest. 

Yaris: Mně dvě. 

Filip a Petr: Žádná. 

Yaris: Celkem tedy osm písniček, takže můžeme rovnou skládat další desku. Myslím, že příští rok vyjde úplně nová.

Štěpán: Kdybychom vzal těch našich osm nápadů - za měsíc a půl nahrávání by byla nová deska. 


Jak probíhalo nahrávání alba?

Yaris: Kouzlo na nahrávání bylo v tom, že se písničky tvořily přímo v procesu.

Petr: Přišlo mi nejlepší nahrávat od nuly. Ráno tě něco napadne a večer je z toho písnička.

Yaris: Petr je v tomhle úplný expert. Já nad písničkou sedím třeba tři měsíce, mám sto verzí textu, promyšlené každé slovíčko i notu. Pak přijdu do studia a kluci si myslí, že jsem to složil včera. A pak samozřejmě spolupracuj s lidmi, kteří skládají cestou v autě, protože vědí, že dneska už prostě musíš něco přinést, Petře, protože není co jiného nahrávat! A jsi na řadě.

Štěpán: Petr jednou jel do studia, vymyslel nějaký nápěv a ten den jsme udělali písničku. Yaris to pak přetextoval.

Yaris: Chemie musí fungovat, je to týmová práce. Občas se i pohádáme, ale vzniká z toho něco nového.

Štěpán: Vtipné bylo i to, že někdo z nás většinou přišel pozdě – třeba o šest hodin, v půlce nahrávání.

Yaris: Třeba ty?

Štěpán: Třeba já, a často (dodává se smíchem). Protože jsem nedostal volno v práci. Když ten člověk přišel v půlce dne, tak se nestačil divit, co ti ostatní vymysleli.

Yaris: Nejhorší bylo, když jsme začali dělat na písničce, kterou přinesl Štěpán, a on pak přišel a řekl: "Tak chlapci znovu, takhle ne."

Petr: On ji ani nepoznal, když přišel.

Štěpán: Prostě jsem řekl, že to takhle nebude.

Filip: A po šesti hodinách jsme byli přesně tam, kde jsme začali. (smích)

Yaris: Ale třeba u písničky "Esemes" – to má na starosti náš producent Honza Chudan, velice šikovný člověk. S Petrem se do toho jako kytaristi pustili, zatímco Štěpán zaspal. A vzniklo z toho úplně něco jiného. Štěpán: Ta písnička byla původně úplně jiná.

Yaris: Chytla takový "Vypsaná Fixa mood". Já jsem k tomu napsal text, pozvali jsme si hostku Sabinu Křovákovou a ta skladba se úplně vymyká. Štěpán: Když si vezmeš ten původní nápad a srovnáš ho s tím, co bylo vydáno, tak nepoznáš, že jde o stejnou věc. 

Píseň "Jack & Sally" vznikla už před jedenácti lety – co vás přimělo ji teď konečně vydat? Klip k písni je animovaný - jde u něj cítit, že je hodně inspirovaný Timem Buttonem, je tomu tak? 

Yaris: Vznikla dokonce už před 13 lety, začal jsem ji psát v roce 2014. Měla být už na desce "Automat na lásku". Tehdy tomu ale osud chtěl jinak – náš tehdejší producent Tomáš Fröde a původní zpěvák Jan "Pišto" Chochola byli toho názoru, že ten nápad ještě není dozrálý. Tehdy se z písničky použila jen druhá sloka, která se zachovala. První slova a refrény se trochu změnily, ale melodie a to, co jsem do té písně přinesl, zůstalo. Jen se to lehce přetextovalo a udělaly se jiné aranže. Dopadlo to tak, že jsem ji teď po 12–13 letech vytáhl ze šuplíku. Jsem velký fanoušek Tima Burtona a devadesátek. Inspirací byly postavy Jack a Sally z filmu "Ukradené Vánoce". Obecně mám rád Blink-182 – ti mají postavy Jacka a Sally i v písničce "I Miss You", kterou miluju: "We can live like Jack and Sally if you want." Už v roce 2003, kdy jsme zakládali kapelu, jsem si říkal, že bych chtěl jednou udělat takhle hezkou věc. Takže trvalo 20 let, než se to zrealizovalo, a 12 let text a hudba zrály jako víno. Teď jsme to konečně použili a máme k tomu náš první animovaný klip. Když jsme hledali motiv na přebal alba, napadlo nás použít právě tyto postavičky. Název jsme už vymysleli, pojmenovali jsme ho po písničce "Mezi láskou a nenávistí" kterou přinesl Štěpán.


Kde berete inspiraci pro psaní písniček?

Yaris: V životě. 

Filip: Životní traumata. (smích) 

Štěpán: Hledám na amerických fórech. 

Yaris: Petrovy rozmary.


Pracujete na tom společně? A jak vznikají písničky u vás v kapele? Píšete je společně, nebo každý přináší své nápady, na kterých pak pracujete dohromady?

Petr: Na těch traumatech? (smích) 

Redakce: I na těch traumatech. (smích) 

Yaris: Já na svých traumatech pracuji velice dobře. Několik traumat jsem se již úspěšně zbavil. Myslím, že každý z nás máme vyléčených spoustu traumat. Připravujeme další písničky k těm nevyléčeným. Určitě se inspirujeme kolem sebe, koukáme na svět a to, co prožíváme, dáváme do textů. Píše nám i spousta lidí, jestli pro nás nemohou napsat text. Ti lidé píšou výborně, ale my si je vždycky píšeme sami. Vždycky říkám: "My si to radši posereme sami." Od začátku chceme být autorská kapela. Naše texty jsou v podstatě osobní zpověď – za těch osm alb už je to skoro sto písniček. Když si je člověk poslechne, pozná všechna naše traumata a zjistí, kdo jak trpěl a trpí. 

Štěpán: Mně tyhle nabídky na cizí texty nejdou přes srdce. 


V čem se lišila práce na tomto albu oproti předchozím sedmi studiovým deskám?

Petr: Lišilo se to v tom, že jsme na to měli dostatek času a nic nás netlačilo. 

Filip: Mně tedy přijde, že to bylo úplně naopak. 

Yaris: To proto, že Petr měl dost času, zatímco já jsem tlačil. (smích) 

Petr: Ve studiu to zkrátka nebylo uspěchané. Ráno jsme přišli a byl prostor pro jakýkoliv nápad. 

Yaris: Stávalo se, že jsme za jeden den opravdu složili celou písničku od začátku až do konce, což pro nás bylo neuvěřitelně motivující. Takhle jsme udělali tři věci během tří dnů. Tehdy jsme si řekli, že ta chemie fakt funguje. Práce s naším producentem Honzou Chudanem byla skvělá. Myslím, že si to sedlo nejvíc ze všech alb, na kterých jsme kdy s producenty pracovali. Musím sice vyzdvihnout Hynka Tomana (kytarista Support Lesbiens), který s námi dělal tři desky – ta spolupráce byla hodně intenzivní a Hynek stál u našich zásadních hitů. Stejně tak i Tomáš Fröde, který nám s deskami pomáhal. Ale s Honzou si to prostě sedlo hned na první dobrou.


Vybavíte si nějaký nejšílenější moment z procesu nahrávání alba?

Petr: Nejvíc mě dostalo, když jsme přišli poprvé nahrávat do studia. Ráno jsme tam dorazili bez jasného plánu a večer z toho byla hotová písnička. 

Štěpán: Zázrak. 

Yaris: Kluci si myslí, že to byla náhoda, ale já nad tím seděl tři měsíce. Měl jsem to vlastně do noty i do posledního písmenka v textu domyšlené. Ve studiu se pak ale stejně všechno změnilo – melodie i texty. Moje ego muselo klesnout na správnou úroveň, aby z toho byla ta pravá týmová souhra. 

Měnili jste během nahrávání často texty, nebo dokonce celé písně? 

Yaris: Pořád. Nejlepší je, když si člověk stoupne před mikrofon – se Štěpánem a Petrem to známe, když zpíváme hlavní linky. Filip se taky zapojuje, dělá back vokály a myslím, že ho do budoucna využijeme ještě víc, jde mu to skvěle. Stojíš u mikrofonu, něco zazpíváš a producent na tebe kouká a říká: "Jsi debil, nebo co?" Zaprvé to tam nesedí intonačně, zadruhé nijak jinak. Ale ty jako autor si trváš na svém. Občas se taková anomálie zachová. Teď mě konkrétní příklad nenapadá, ale někde to tam určitě je. Ať nám lidi sami napíšou, kde si myslí, že to takhle dopadlo, protože některé písničky mají fakt slovní obraty, které bys nevymyslel. 

Štěpán: Někdy se pak mění nejen slovo, ale rovnou celý text.


Turné k albu "Mezi láskou a nenávistí" startuje v březnu a vyvrcholí křtem v Praze. Na co se mohou fanoušci těšit?

Yaris: Hlavně na nové písničky.

Filip: A na dlouhý setlist.

Štěpán: A na novou kytaru. (smích)

Filip: Tak tři za celé turné. (smích)

Yaris: Já jsem si koupil nová trsátka a struny zatím měnit nebudu. 


Otázka byla myšlena spíše ve smyslu, zda plánujete například nějakou zajímavou vizuální show? 

Yaris: V tomhle jsme velice přímočará kapela. Nevymýšlíme na pódiu žádné blbosti. Štěpán: Kdysi nám někdo řekl, že nejsme kapela, která by měla dělat nějaké divadlo. Máme prostě přijít a zahrát to suverénně za sebe. 

Filip: Ale produkčně jdeme nahoru. 

Yaris: Máme nového zvukaře Pavla Reže, který nám dává zvukově úplně nový rozměr. Hudebně to bude na 120 %. Setlist bude opravdu dlouhý, protože jsme k hitovkám narvali asi sedm nebo osm písniček z nového alba. Možná je budeme i obměňovat. 

Štěpán: Fanoušci musí přijít na všechny koncerty.

Yaris: Máme fanoušky, kteří jezdí napříč republikou – třeba náš "ultras" Adrián. Ten vyhrál loni i předloni cenu pro nejlepšího fanouška. Každý rok tuhle cenu udělujeme a už dva roky po sobě drží prvenství právě Adrián, takže ho tímto zdravíme. Ale ne, vážně – každý koncert bude jedinečný v tom, jak si to sedne. Ty nové písničky budeme na lidech vlastně testovat. Omlouvám se všem, že budou testovací králíci. 

Štěpán: A i ta míra alkoholu bude pokaždé jiná.

Yaris: Ano, samozřejmě. 

Petr: Já si myslím, že ta bude zrovna dost podobná. 

Yaris: To ne, víc vypiješ cestou do Brna po D1 než třeba tady na Kladno. 


Na každé zastávce turné budete mít jiného hosta – kapely jako Brutální Jahoda, Jaksi Taksi, Tragedis, Žádnej Stres, Rambanbám, Kontua nebo Papír Sklo Plasty. Co vás vedlo k tomu, že každé dvě zastávky s vámi hraje jiná kapela?

Filip: Nikdo s námi nechtěl jet celé turné. (smích) 

Petr: A nás nebavilo mít pořád stejnou předkapelu. Tak jsme si na každý koncert vzali jiného hosta. 

Štěpán: Mám totiž takový problém – když jedeme s jednou předkapelou celé turné, tak se mi ta kapela na konci začne líbit. A já jsem tomu chtěl předejít, nechci se vázat na jednu další kapelu. 

Yaris: Většinou jsou to naši kamarádi a kapely, se kterými si rozumíme. Třeba zmíním pardubický koncert ve Žlutém psovi, kde bude pan Záviš, kterého miluje náš kytarista Petr. To je taková anomálie. Bude to bavit nás a věřím, že i lidi – i kdyby jeli z Uherského Hradiště až do Děčína, tak je to bude bavit pokaždé jinak. V Děčíně totiž budou hrát Papír Sklo Plasty, zatímco v Hradišti to budou Tragedis.


Křest alba se uskuteční 6. 6. 2026 na Střeleckém ostrově v Praze. Můžete napovědět, na co se fanoušci mohou těšit? 

Yaris: Bude to celovečerní koncert s výběrem předkapel. Zatím jsme nikoho nezveřejnili, protože se to stále řeší. Speciálním hostem ale bude Sabina Křováková, která s námi zazpívá píseň "Esemeska" – a bude to jediný koncert, kde tato písnička zazní. 

Štěpán: A jsou tam nutrie! (dodává se smíchem) 

Yaris: Ano, přijďte si pohladit nutrie a hlavně si užít křest s námi. 


Na závěr – co byste vzkázali našim fanouškům? 

Yaris: Choďte na koncerty – nejen na ty naše, ale na živou hudbu obecně. Je potřeba ji podporovat. Budeme se na vás těšit na jarních koncertech i letních festivalech. Sledujte nás na webu zakazanyovoce.cz a klidně za námi po koncertě přijďte – rádi se s vámi vyfotíme, podepíšeme fotky a pokecáme. 



zakázanÝovoce znovu potvrzuje, že jejich hudba je osobní, autentická a především živá. Fanoušci se mají na co těšit – dlouhé setlisty, hostující kapely na každém koncertě a velkolepý křest alba v Praze, kde vystoupí Sabina Křováková. Zastávky jejich turné můžete nalézt zde


Ráda bych osobně poděkovala členům kapely za jejich čas, otevřenost a ochotu sdílet své příběhy. Rozhovor s nimi byl nejen inspirativní a zábavný, ale také mi umožnil nahlédnout do zákulisí a tvůrčího procesu při přípravě alba Mezi láskou a nenávistí.

Kateřina