Viktorie Surmová: tvrdý český folklor, který si hledá své místo na české scéně
Metalová zpěvačka Viktorie Surmová se ve svém novém projektu vydává cestou, která na české scéně stále není samozřejmostí. Tradiční lidové písně zbavuje školních nánosů, obaluje je moderním zvukem a dává jim novou energii, aniž by ztratily svou podstatu. V rozhovoru mluví o hledání vlastního hudebního jazyka, vztahu ke kořenům, tenké hranici mezi úctou k tradici a osobní interpretací i o tom, proč by folklor neměl zůstat jen minulostí. Zatímco v zahraničí je podobný přístup běžný, v českém prostředí jde stále spíše o raritu.
Většina posluchačů Vás zná především z metalové a symfonické scény. Co Vás přivedlo k rozhodnutí věnovat se sólovému projektu založenému na českých lidových písních?
Tuto myšlenku nosím v hlavě už bezmála pět let, jen jsem dlouho nemohla najít správného producenta, který by si na takový projekt troufl. To se podařilo až teď díky Igoru Ochepovskému. Celá myšlenka tedy měla dlouhý vývoj a myslím, že mě k ní přivedl i muzikantský vliv okolních států, kde je modernizace lidových písní naprosto běžná.
Proč jste si vybrala právě lidovky? Bylo to spíš přirozené navázání na osobní kořeny, nebo vědomá umělecká výzva?
Asi od obojího trochu. :) Upřímně mne mrzelo, jak jsou v jiných kulturách lidé hrdí na své kořeny, na svou hudbu a tradici a tady vyjma Moravy ta tradice spíše zaniká. Protože ztratit tradice našich předků je jako ztratit kus sebe.
Ve Vašich úpravách často pracujete s mollovou tóninou, která písním dodává melancholičtější a emotivnější charakter. Je to záměr, jak dát lidovým písním "větší hlas" pro dnešního posluchače?
Ano, mollové tóniny jsou posluchačsky líbivější a zpěvnější. Alespoň to tak s Igorem vnímáme. Není to ani tak o tom, aby to dávalo ten "větší hlas" písním, ale osobně to lépe funguje nám, jako muzikantům.
Jak při aranžích balancujete mezi respektem k původní podobě písní a vlastní interpretací? Jsou pro Vás lidovky spíš pevný základ, nebo volný materiál k dalšímu vyprávění?
Myslíte si, že jsou české lidové písně dnes neprávem vnímány jako něco zastaralého nebo "školního"? Jak byste je představila lidem, kteří k nim zatím nenašli cestu?
Obávám se, že ano. Učila jsem na základní škole a vnímala jsem to od svých žáků, že lidovky jsou něco, co je absolutně nezajímá, protože k tomu neměli žádný vztah. Nebyly to ty "bangery" z rádií a TikToku. Nemají to prostě žádnou moderní interpretaci a tím jim to není blízké.
Vnímáte nějakou spojitost mezi metalovou hudbou a folklorem? Dá se podle Vás energie a emotivnost těchto žánrů přirozeně propojovat?
Ve Vašem projektu se objevuje i osobní rovina – rodina, kořeny, vztah k tradicím. Jak důležitá je pro Vás autenticita právě v tomto typu hudby?
Lidová hudba a autenticita jsou podle mě velmi úzce propojené. Vždy jsem byla hrdá na svou rodinu i své kořeny a myslím si, že právě z toho autenticita přirozeně vychází. Přála bych si, aby tuto hrdost dokázali vnímat i ostatní. Je krásné být hrdý na svou kulturu, rodinu a tradice. Ne vždy je to jednoduché, ale to už se dostáváme k tématům, která do hudby ani tohoto rozhovoru nepatří.
Co byste si přála, aby si posluchač z Vašich lidových písní odnesl? Je to emoce, příběh, nebo třeba nový pohled na vlastní kulturní kořeny?
Přála bych si, aby se v lidech probudila kulturní hrdost. Aby se díky hudbě více propojovali a sbližovali.
Za otevřený a inspirativní rozhovor děkujeme Viktorii Surmové. Vážíme si její odvahy hledat vlastní cestu, propojovat tvrdší hudební světy s českými kořeny a vracet lidovým písním hlas, který má co říct i dnes. Do další tvorby přejeme spoustu energie, silných momentů a posluchačů, kteří se nebojí jít s hudbou naplno.
Redakce Rebel Sound 🖤🤘