Petr Vrzák: „Jsme nabití energií a chutí dokázat, kdo jsou doopravdy UDG.“

Kapela UDG patří už téměř tři desetiletí k výrazným jménům české hudební scény. Letošní rok se však pro ni stal obdobím zásadních otřesů v dosud pevných základech. Zakládající členové Petr a Pavel Vrzákovi a Bohumil Němeček se ocitli tváří v tvář situaci, kterou si ještě donedávna nedokázali představit. Ze dne na den jim bylo oznámeno, že v kapele končí.

O celé situaci jsme již informovali v článku "UDG – Rozpad, posun, krádež?", kde jsme se snažili dát dohromady fakta a otázky, které po oznámení zásadních změn v sestavě zaplavily internet a sociální sítě. V rozhovoru, který jsme vedli s Petrem Vrzákem, se vracíme k událostem posledních měsíců. Petr zde poskytuje svůj pohled na spor kolem ochranné známky i na budoucnost hudby, kterou s bratrem a přáteli tvořili celý život.

V posledních týdnech se o vás píše více než kdy dřív, bohužel v souvislostech, které byste si asi sami nevybrali. Jak se vám v tomhle chaosu vlastně daří?

Daří se nám, jak se dá. Z prvotního šoku jsme se všichni tři již snad oklepali a začali jsme pracovat. Když člověk musí vše dělat úplně od začátku, uvědomí si, od jakých maličkostí musí znovu začít. Vše, co nám bylo vzato, se musí vytvořit znovu a stojí to dost sil.

Pavle, Petře – jste bratři a zároveň spolu hrajete v kapele. Jaký je to mít v kapele sourozence? Přináší to spíš podporu, nebo někdy i drobné konflikty?

Jako všechno má i tohle svoje pro a proti. Zároveň máš v kapele nejlepšího parťáka a zároveň člověka, se kterým si občas lezeš na nervy.

Kapelu UDG jste zakládali před 28 lety společně s Tomášem Staňkem, Bohouš se přidal v roce 2000. Když se vrátíte k noci 23. ledna – v pozdních hodinách vám přišel mail o konci v kapele a hned druhý den už byla informace zveřejněna na sociálních sítích. Co se v člověku v takové chvíli odehrává? Šok, vztek, nebo prostě jen prázdno?

V 23h večer člověk asi nečeká nějakou zprávu, která mu otočí život naruby. Pokaždý, když volá takhle pozdě např. máma, vždycky se bojím, jaký bude její první slovo a jestli se náhodou nestalo něco v rodině. Mailem většinou žádný zla takhle pozdě nechodí. O to větší byl šok, když jsem jen tak před spaním kontroloval mail a v předmětu mailu bylo napsáno "Ukončení spolupráce kapely UDG v současném složení" Odhodil jsem notebook na druhou stranu postele, se zástavou srdce jsem se k mailu vrátil, abych zjistil, jestli to není nějakej spam nebo blbá sranda. Chvíli trvá, než uvěříte tomu, že se před váma někdo takhle strašně dlouho přetvařoval a za vašimi zády sháněl nové členy, zkoušel s nimi, nechal si registrovat ochrannou známku, atd.

Dá se po téměř třiceti letech společné cesty něco takového "rozdýchat", aniž by to člověka zasáhlo a nemohl to brát jako osobní zradu?

Rozdýchat se to nedá nebo to prostě potřebuje o dost víc času. Nevím, spíš bych, řekl že takovou zradu od nich si budeme pamatovat do smrti. Vyhnout se tomu nedá, budeme bojovat o vše, co nám vzali, takže to budeme mít všichni na talíři možná i několik let.

Objevily se informace, že ochranná známka UDG byla v srpnu 2025 zaregistrována na Tomáše Staňka. Jak byla ochranná známka do té doby ošetřena? Existovala mezi vámi nějaká dohoda o jejím vlastnictví nebo užívání?

Do 11. 8. 2025 nebyla ochranná známka UDG ošetřena nijak. Nebyl důvod. Kdysi se ozvala firma Ultimate DJ Gear s tím, že prodávají potřeby pro Djs ale dohodli jsme se že si v ničem nebráníme a dál jsme to neřešili. Nikdy by mě nenapadlo, že si někdo bude chtít přivlastnit něco, co není jeho, a že to bude z našich vlastních řad už vůbec ne.

Fakta mluví jasně: mail o vašem konci přišel den poté, co vypršela lhůta pro podání námitek proti zápisu známky. Vnímáte toto jako čistou náhodu, nebo jako chladnokrevný kalkul?

Neumím mluvit jako právník, ale dle způsobu, načasování a všeho je jasně patrné, že to byla na nás velmi dlouho připravovaná bouda, kterou jsme nikdo nečekali a netušili. Takže si nemyslím že to byla náhoda, byť druhá strana tvrdí, že se v dané problematice neorientuje a že je to jen časová souhra. Tomu upřímně nevěřím.

Zbytek kapely přiznal, že v nové sestavě zkoušeli a nahrávali už od podzimu minulého roku. Jaké to je, si zpětně uvědomit, že vaši spoluhráči už za vašimi zády budovali verzi UDG bez vás?

Vždy jsme říkali, že kapela je něco jako manželství, v našem případě v šesti lidech. Je to v podstatě jako kdyby ses dozvěděl, že tě manželka podváděla za tvými zády minimálně ¾ roku. Není to jen o tom, kdy si tajně registrovali ochrannou známku UDG, stačí se podívat, kdy např. zpěvák, kterého si přivedli, dával "výpověď" ve své předchozí kapele. Když si to zasadíš do časový osy, je ti z toho nevolno.

UDG není jen logo na plakátu, je to téměř 30 let vaší historie, koncertů, příběhů a písní. Co pro vás osobně UDG znamená?

UDG je něco co jsme s bráchou zakládali. Je to naše dítě, naše seberealizace a něco na čem nám vždy neskutečně záleželo. Je to naše všechno. Přijde mi neuvěřitelný, že se něco takového může vůbec stát. Přece nejde vejít třeba do cukrárny a prohlásit: "Všichni ven teď je to tady moje".

Jak to nyní bude s autorskými právy k původním písním? U řady skladeb jste uváděni vy jako autoři hudby a Tomáš Staněk jako autor textu. Znamená to, že obě strany mohou tyto písně hrát dál? Nebo bude otázka jejich dalšího užívání předmětem dohody, či právního řešení? Případně, jak to bude s písněmi, které jsou pod záštitou přímo UDG?

Pokud jsi registrovaný jako autor pod společností OSA, nemáš možnost někomu zamezit hraní tvojí písně, to jsou podmínky OSA.

Slyšeli jste už novou tvorbu UDG? Pokud ano – jak na vás působí? Píseň "Časoprostor" – původně byl jako autor hudby uveden Pavel, nyní je uváděn Jakub Lenz a Tomáš Staněk. Vznikla skladba ještě v původní sestavě, nebo je to výsledek práce nového složení "UDG"?

Za nás to nejsou písničky, ale poškození značky UDG. Je to velmi subjektivní a někomu se to asi líbit může. Já nejsem ve stavu, kdy bych po tom všem mohl tvorbu objektivně hodnotit.

Máte v sobě po takové zkušenosti ještě chuť a energii začít znovu? Nepřišla vteřina, kdy jste si řekli, že to po tom všem už nemá smysl?

Naopak, hned po tom, co nám tohle kluci udělali, jsme se sešli a řekli jsme si, že určitě budeme pokračovat. Jsme nabití energií a chutí dokázat, kdo jsou doopravdy UDG.

Jakým směrem se chcete hudebně ubírat? Bude to přirozené pokračování dosavadní tvorby, nebo cítíte potřebu vydat se jinam? Budete hrát jen ve třech, nebo už hledáte nové členy kapely?

Nová posádka lodi je jediná možnost, jak změnit kurz. Pokud hraješ v jedné sestavě 28let, změnit styl se v podstatě nedá. Proto je tahle situace zároveň příležitostí směřování kapely trochu upravit.

Dokázala vás tato krizová situace paradoxně nakopnout k nové tvorbě? Mohou se případně emoce z posledních týdnů promítnout do vašich textů?

Ano, hned po tom co se nám stal tenhle masakr, vznikla "píseň přeživších" jak ji pracovně říkáme. I když v klipu jede příběh dvojice snažící se vyřešit svoje problémy, každý pochopí, že se v ní v podstatě vyzpíváváme z toho, co se nám stalo. Proto nemůže být píseň ani rychlá a ani veselá. Za mě je píseň hluboká a silná. V refrénu se opakuje light motiv "je to nevratný", což je opis jedné z těch vět, které jsme se dočetli v e-mailu z 23. ledna 2026.

Co bude s již nasmlouvanými koncerty? Pokud jsou smlouvy uzavřeny pod značkou UDG a ochrannou známku drží Tomáš Staněk, znamená to, že vystoupí pouze současná sestava. Pořadatelé si objednávali UDG s vaším hlasem – máte zprávy o tom, jak reagují? Budou chtít sestavu s vámi, nebo tu "oficiální"? Případně máte už vy nasmlouvané vlastní koncerty?

Nemáme nasmlouvaného vůbec nic. Měli jsme kompletně nasmlouvané léto a všechno nám vzali. Ozývají se nám průběžně pořadatelé, kteří byli také v podstatě napáleni, protože nevěděli, jakou část kapely si vlastně objednávají. Většina koncertů se domlouvá s velkým předstihem a tak chytit teď léto bude pro nás velmi obtížné. Druhá strana má velkou výhodu toho obrovského náskoku. Děkujeme všem pořadatelům, kteří nám dali a ještě dají svoji důvěru. Slibujeme, že nezklameme.

Jak je to nyní se zkušebnou po "odchodu" z UDG? Zůstáváte v původním prostoru, nebo hledáte nové místo pro zkoušky a tvorbu?

V tuto chvíli asi těžké říct, záleží i kdo třeba do kapely přijde, odkud bude, zda bude mít sám možnost nějaké zkušebny. Je třeba to zvolit tak, aby to vyhovovalo všem. Samotné sehrání s nově příchozími členy bude probíhat spíše na soustředěních, atd., tak aby se zároveň vytvořila parta ne jen lidí, kteří hrají na stejném pódiu stejné písničky, ale i kamarádů.

Zmínili jste, že mezi vámi proběhl videohovor. Měl podle vás nějaký přínos? Případně co bylo jeho předmětem?

Navržený videohovor den po tom příšerným mailu, byla to naprosto formální a zbytečná záležitost. Vypadalo to spíš jako by jim to poradil jejich právník z důvodu, aby si mohli odškrtnout, že to proběhlo. Přípravu na video call jsem si dělal celou noc. Realita byla však taková, že i kdybych místo připravených argumentů jen tleskal a zpíval Beskyde beskyde, dopadlo by to úplně stejně. Z naší strany jsme i přesto řekli argumenty, které jsme chtěli říct, zatímco druhá strana tam seděla a říkala jen nějaký prázdný slova, prostě si to jen odškrtli. Osobně se na to snažím spíš zapomenout.

Byli jste od té doby v nějakém kontaktu? Existuje vůbec cesta, jak spolu komunikovat?

Po naplánovaných 60ti minutách skončila debata doslova uprostřed věty. Brácha s ještě snažil a obeslal všechny, ať se ještě připojí, že to přece takhle nemůže po 28 letech skončit. To už jsme se připojili jen my tři. Z nich už bohužel nikdo. Od té doby proběhlo pár mailů ohledně vypořádání společných věcí. Myslím, že cesta jak spolu komunikovat v současné chvíli není. Rány jsou příliš hluboké.

Situace kolem sociálních sítí byla a vlastně pořád je bouřlivá – odebrání přístupu k oficiálním účtům, vznik nového profilu, jeho následné zrušení a vytvoření nového účtu pod jiným názvem. Vnímáte to jako nějaký pokus ze strany kapely o omezení prostoru pro vaše vyjádření, aby zároveň fanouškům nabídli jen jejich verzi příběhu?

Ono se to vlastně ani jinak vnímat nedá. Je naprosto vidět že není vůle si vyjít vstříc a nechat nám prostor se také vyjádřit.

Zvažujete případné právní řešení celé situace, nebo se chcete soustředit čistě na hudbu a novou kapitolu?

Samozřejmě, kapelu jsme spoluzakládali já s bráchou. Budeme bojovat, protože ji naprosto logicky chceme zpátky. Skládání nových písniček bude takový motor do těchto tahanic. Prostě nové písně budou palivo pro to, aby se vše rozhýbalo a dobře dopadlo.

Pokud by existovala možnost dohody mimo soudní cestu, byli byste jí otevření?

Samozřejmě. Pokud taková možnost existuje, tak sem s ní. Nikdo nechce trávit dny, týdny, měsíce anebo roky po soudech. Kéž by to bylo možné.

Po tolika letech společného fungování – vnímáte tuto situaci spíše jako profesní rozchod, nebo jako osobní ztrátu?

Bereme to jako osobní zradu.

Dokážete si představit, že jednou dojde k usmíření? Ne nutně návrat na pódium, ale třeba lidské setkání bez napětí?

Na to bude potřeba sebrat veškerou vnitřní sílu a odpustit. Ale to není nyní na pořadu dne. Nejhorší je, že jim přijde v pohodě, jakým způsobem to udělali. Vyhodili nás po mailu, odřízli od všeho a vesele si dávají na sociální sítě stories na sociálních sítích o tom, jak v novém složení nahrávají. Zaráží mě, že i noví členové jsou s tím pohodě. Je mi z toho fakt smutno.

Děkujeme za rozhovor – co byste chtěli vzkázat fanouškům, kteří vás podporují a sledují vývoj celé situace?

Také děkujeme za možnost se vyjádřit a fanouškům bych rád vzkázal, že neskutečně děkujeme z projevenou podporu. Moc si vás vážíme, zůstaňte při nás. Bez vás a vaší podpory bychom to nedali.

Ráda bych touto cestou poděkovala Petrovi za čas, který věnoval rozhovoru pro naši redakci. UDG zůstává symbolem téměř tří dekád historie, ale nyní se před trojicí členů otevírá nová kapitola – boj o značku, hledání vlastní identity a zároveň příslib, že hudba, kterou společně tvořili, jen tak nezmizí.

Petrovi, Pavlovi i Bohoušovi přejeme mnoho štěstí a úspěchů v jejich dalších krocích. A především doufáme, že se celou situaci podaří vyřešit co nejdříve – ideálně v klidu a s respektem na obou stranách.

Kačí & Šári