Peklo ve Futuru: HENYCH666 pokřtili Alive a dokázali, že metal se nevzdává

Jsou koncerty, ze kterých člověk odejde spokojený. A pak jsou večery, kdy ještě dlouho po posledním tónu slyší v hlavě kytary, cítí energii sálu a ví, že byl svědkem něčeho výjimečného. Přesně taková byla sobota 14. listopadu v pražském Futurum Music Baru. Důvod byl jasný: HENYCH666 zde křtili nové živé dvojalbum Alive, nahrávku, která zachycuje sílu koncertů a kus metalové historie. A já můžu říct jediné – tohle byl naprostý masakr v tom nejlepším slova smyslu!
Večer sliboval pořádně nabitou sestavu. Vedle HENYCH666 dorazila mladá krev DESTROY!, projekt PÍPA PLAYS KRYPTOR a německá legenda S.D.I. Původně avizovaní MONROE se bohužel podle předchozího oznámení nemohli zúčastnit. Zklamání? Možná na chvíli. Jenže jakmile se rozjela muzika, bylo jasné, že o pořádnou porci metalu nouze nebude.
DESTROY! – MLADÁ KREV, KTERÁ SE S NIKÝM NEMAŽE
Zhruba od půl sedmé patřilo pódium kapele DESTROY!. A kdo si myslí, že mladá kapela musí před zkušenějšími jmény jen opatrně zahřívat publikum, ten by se měl přijít podívat. Tihle muzikanti do toho šli naplno a bez zbytečných okolků. Žádné rozpačité začátky, jen poctivá tvrdá muzika, tah na branku a chuť ukázat, že metal má další generaci.
Zazněly mimo jiné skladby Jak se taví ocel a Půlnoční rituál. Právě v takových chvílích si člověk uvědomí, že budoucnost domácí tvrdé scény nemusí být vůbec špatná. DESTROY! nepůsobili jako pouhá výplň programu. Byli plnohodnotným startem večera a připomněli, že odhodlání a nadšení dokážou strhnout i bez desítek let na scéně.
AUTOGRAMIÁDA – CHVÍLE, KDY SE HUDBA POTKÁVÁ S FANOUŠKY
Od 19 hodin přišla na řadu autogramiáda. Fanoušci měli možnost nechat si podepsat své oblíbené věci a na chvíli se dostat blíž k muzikantům, které běžně vídají hlavně pod světly reflektorů. Pro příznivce šestek to byla krásná součást večera. Právě takové okamžiky připomínají, že metal není jen hlasitá hudba, ale také komunita, vzpomínky a vztah mezi kapelou a lidmi pod pódiem.
PÍPA PLAYS KRYPTOR – NÁVRAT O TŘICET LET ZPÁTKY
Kolem osmé večer nastoupil PÍPA PLAYS KRYPTOR a ve Futuru jako by se otevřela časová brána. Pípa, hlas spojený s legendárním KRYPTOR, přinesl pořádnou dávku staré thrashové energie. Najednou člověk neměl pocit, že sleduje jen další položku programu. Byla to připomínka časů, kdy tyhle skladby formovaly celou generaci metalistů.
Zazněly To se nemělo stát, Rychlost vítězí i Maniak. Pípa navíc ukázal, jak se pracuje s publikem: vítal se s lidmi, komunikoval, hecoval a dokázal atmosféru vyhnat do neuvěřitelných otáček. Žádná bariéra mezi pódiem a sálem, spíš jeden společný metalový kotel. Pro mnohé fanoušky to musel být návrat o dobrých třicet let zpátky. A pro mě důkaz, že některé skladby prostě nestárnou.
HENYCH666 – KDYŽ ODVAHA A VĚRNOST FANOUŠKŮM PŘEBIJÍ BOLEST
Pak přišel okamžik, na který se čekalo nejvíc. Na pódium nastoupili HENYCH666 a s nimi Vlasta Henych. Jenže tentokrát za tím vším bylo ještě něco navíc. Vlasta podle informací z večera dorazil s angínou a silnou bolestí v krku. Přesto koncert neodvolal. Rozhodl se vystoupit a fanoušky nezklamat. A za to si podle mě zaslouží obrovskou poklonu.
Zpívat tvrdou muziku v takovém stavu rozhodně není samozřejmost. O to silněji na mě působilo, že do vystoupení dal všechno, co v tu chvíli mohl. Samozřejmě, zdraví musí být vždy na prvním místě, ale lidsky jsem před tímhle odhodláním smekala. Bylo vidět, že mezi Henychem a jeho publikem existuje pouto, které se nedá vyjádřit jen počtem prodaných vstupenek nebo desek.
Set nabídl skladby V podzemí, Seru krev i Kladivo na čarodějnice. Každá další píseň přilévala olej do ohně a Futurum žilo naplno. Tohle nebyla jen prezentace nového nosiče. Byla to oslava muziky, která má kořeny hluboko v historii českého metalu a pořád dokáže zvednout lidi ze země.
Velmi silným momentem byla také vzpomínka na nedávno zesnulého Cronose, legendárního frontmana kapely VENOM. Zazněla na jeho počest Countess Bathory. V tu chvíli dostal večer ještě jiný rozměr: vedle radosti a divoké energie přišla i úcta k člověku, který zanechal v extrémním metalu nesmazatelnou stopu.
KŘEST ALBA ALIVE – VÍC NEŽ JEN NOVÁ DESKA
Po této poctě přišel samotný křest živého dvojalba Alive. Kmotrem se stal Reinhard, zpěvák a baskytarista německých S.D.I. A přesně takové spojení mělo svou symboliku: česká metalová osobnost, německá legenda a kolem nich lidé, kteří tuhle hudbu opravdu žijí. Alive není jen soubor skladeb zaznamenaných na koncertech. Je to otisk energie, kterou žádné studio nedokáže úplně nahradit.
Když zazněla Made in Hell, vypadalo to, že se kapela s publikem rozloučí. Jenže fanoušci měli jiný plán. Skandování a volání po dalším přídavku nakonec přinesly Armagedon. A právě tady jsem si znovu říkala, jak neuvěřitelné je, že Vlasta přes svůj zdravotní stav pořád stojí na pódiu. Nebylo to o dokonalosti za každou cenu. Bylo to o opravdovosti, nasazení a obrovském respektu k lidem, kteří přišli.
S.D.I. – NĚMECKÁ LEGENDA NA ZÁVĚR
Závěr večera patřil německým S.D.I. A jestli někdo čekal, že po hlavním křtu energie opadne, pořádně se spletl. Tahle speed/thrashmetalová legenda připomněla, proč má na scéně své pevné místo. Ostré riffy, rychlost a nekompromisní přístup – přesně to, co člověk od podobné kapely chce.
Možná si někteří fanoušci kdysi mysleli, že S.D.I. už řekli své poslední slovo. Jenže jejich návrat a novější tvorba dokazují pravý opak. Kapela dokázala večer uzavřít se stejnou vervou, s jakou začal. Byla to skvělá tečka za nocí, ve které se potkaly generace muzikantů i fanoušků.
ZÁVĚREM – TAHLE NOC SE NEZAPOMÍNÁ
Když mám celý večer shrnout, jedno slovo nestačí. Byla to jízda, vzpomínka, oslava i pořádná metalová nakládačka. DESTROY! ukázali sílu mladé generace, Pípa vrátil publikum do zlatých časů KRYPTOR, S.D.I. předvedli, že německá thrashová škola má stále co říct, a HENYCH666 tomu všemu dali srdce.
Největší poklonu ale za mě zaslouží Vlasta Henych. Přijít s angínou, překonat bolest a odehrát koncert, na který se tolik lidí těšilo, je mimořádný projev odhodlání. Přeju mu především brzké uzdravení. A děkuju za večer, který mi znovu připomněl, proč tuhle muziku miluju. Metal totiž není jen žánr. Je to energie, věrnost, společné zážitky a lidé, kteří se k sobě vracejí pod jedno pódium. Futurum dnes zažilo peklo, a já jsem ráda, že jsem u toho mohla být.
Denča