Nová éra Nazareth: Gianni Pontillo zářil v brněnském Sono spolu s českou legendou Turbem

Čtvrteční večer 26. února v brněnském Sonu Centrum patřil poctivému rocku a silné dávce nostalgie. Na jednom pódiu se setkala česká legenda Turbo, jejíž historie sahá až do osmdesátých let, se světovými velikány Nazareth. Ti do Brna přivezli nejen své největší hity, ale i novou krev na postu frontmana.

Sál se otevřel už v půl sedmé a postupně jej zaplnili fanoušci všech generací. V publiku se mísily generace – pamětníci i mladší fanoušci, kteří si přišli poslechnout kapely, na nichž vyrostli jejich rodiče. Sono bylo rozděleno na sektor pro sezení a místo pro stání přímo před pódiem, kde začalo být s přibývajícím časem pořádně těsno.

Večer odstartovalo Turbo a od prvních tónů Vodopád prázdných slov bylo jasné, že publikum přišlo připravené zpívat. Následovaly hity jako Přestáváš snít,Krasným dívkam nebo Bez lásky žít se nedá. Zazněla i skladba Time of My Life, kterou pro kapelu napsal Tommy Thayer, kytarista amerických KISS.

Přiznám se, že jsem na Turbu byla poprvé a původně jsem si říkala, že to není kapela, kterou bych si sama pustila. Během koncertu mi ale postupně docházelo, že ty písně vlastně znám – jen jsem si je nikdy nespojila se jménem kapely. Po "naoko" rozloučení si publikum hlasitým skandováním vyžádalo přídavek. A tím nemohlo být nic jiného než kultovní Chtěl jsem mít.

Po rychlé přestavbě pódia přišel Nazareth uvést Jiří Vondrák. Ten zavzpomínal na rok 2015, kdy v rámci dokumentu Back Beat natáčel s tehdejším zpěvákem Danem McCaffertym a baskytaristou Petem Agnewem. Vondrák poprosil brněnské publikum o vřelé přijetí pro nového zpěváka Gianna Pontilla, který do kapely nastoupil teprve nedávno.

Krátce před devátou potemněl sál s příchodem členů a úderů prvních tónů písně Miss Misery odstartovala energická show. Publikum kapelu přivítalo s bouřlivým potleskem a Gianni Pontillo vstoupil na pódium sebevědomě, ale s respektem k odkazu kapely. Během večera zazněly písně Razamanaz, This Flight Tonight nebo Whiskey Drinkin' Woman, které svými tvrdými kytarovými sóly prokládal Jimmy Murrison.

Pontillo si publikum okamžitě podmanil skvělou interakcí a neuvěřitelným hlasovým rozptylem. Náročné výšky zvládal s přehledem a potvrdil, že dokáže obsáhnout jak tvrdší polohy, tak jemnější pasáže. Vrcholem večera byla legendární balada Love Hurts, kterou si zazpívalo celé Sono. V publiku nebyla nouze o dojemné momenty – několik párů zpívalo píseň v objetí, pohledy z očí do očí. Zazněly také Where Are You Now a Turn On Your Receiver, které uzavřely večer ve velkém stylu.

Téměř šedesátiletá historie Nazareth už přinesla několik změn na postu zpěváka, ale Gianni Pontillo ukázal, že kapela má i nadále silný hlas a energii, která osloví další generace.

Večer v Sonu nebyl jen koncertem. Byl připomínkou toho, že poctivý rock nestárne – jen získává na síle. Poděkování patří oběma kapelám, organizátorům i všem, kteří se na tomto večeru podíleli. A samozřejmě fanouškům, bez nichž by podobná atmosféra nikdy nemohla vzniknout.

Kateřina