Nová éra FREE FALL: Když chemie zafunguje v pravý čas

Tuzemská formace Free Fall vstupuje do nové kapitoly. Post frontmana obsadil George Emmans, který se po letech působení na americké scéně vrací ke svým kořenům. Pro kapelu i samotného zpěváka jde o strategické spojení, které přišlo v ideální moment – hudební i lidská chemie totiž zafungovala okamžitě. Co stálo za tímto zásadním krokem, jak se rodil nový koncept kapely a co tato personální proměna přinese fanouškům? Přinášíme otevřený rozhovor o uměleckém restartu, tvůrčí synergii a návratu domů, který má pro Emmanse hluboký osobní rozměr.

Příchod George a Leny zásadně proměnil tvář kapely – vnímáte to jako přirozenou evoluci, nebo jde o kompletní restart vokální identity Free Fall?

Úplně nejlepší pro kapelu je, když drží pohromadě a dlouhá léta jsou bez personálních změn. Dvojnásob to platí na postu frontmana. Ke Free Fall vždycky zpěvačka patřila, proto bylo přirozené se k tomuto modelu vrátit. Lena se aklimatizovala perfektně a je plnohodnotným členem a s příchodem George se kruh uzavřel. Ted jsme kompletní! Ted je kapela jako jeden celek a jsem za to vděčným. Evoluce je to správné pojmenování,

Kdy přesně přišel ten moment, kdy jste si řekli: "Jo, tihle dva spolu fungují"? Byl to konkrétní song, zkouška, nebo až první společný koncert?

Myslím, že k tomu došlo, když jsme měli generálku v pronajatém klubu. Hráli jsme do prázdného sálu a Lena s Georgem na pódiu fungovali jako by spolu hráli roky. Když jsme se pak dívali na kamerové záznamy, tak nám přišlo jakoby spolu trénovali choreografii. Proste si to sedlo hned na první dobrou.

Co je nejtěžší na skládání hudby pro dvě tak rozdílné vokální osobnosti a kdy se tento kontrast naopak stává vaší nejsilnější zbraní?

Nejtěžší je fakt, že nám chybí jedna podstatná komodita a tou je Čas. Čas na kolektivní skládání, Čas na džemování, tak jak jsme to dělávali postaru. S příchodem George do kapely, přišla i skladatelská sekce. Když Georg přinese nový song, základ pro skladbu, tak přinese i nosné linie zpěvové linky o které se pak opírá Lena, případně spolu s Georgem tvoří její party. Myslím, že studio ukáže tu pravou chemii, protože už teď to má šťávu.

Jak se jejich rozdílné hlasy promítají do nových skladeb – posouvá vás to spíše k větší agresi, nebo naopak k hlubší melancholii?

Když sečteš Georgeuv hlasový rozsah, který je návratem ke kořenům Free Fall a rozsah Leny, tak se dostáváme k širokému vokálovému spektru. Lena má něžný hlásek až po growling, kdy umí zařvat jako Max Cavalera, takže ti musí být jasné, že tato rovnice dává Free FallL obrovský potenciály. Bude to hluboká melancholicko něžná agrese.

Jak konkrétně se americká zkušenost George propsala do vašeho aktuálního přístupu ke kompozici a moderní produkci?

Nevím čím to je, ale když si pustíš americkou produkci, tak je zvukově někde jinde a to říkám se vší úctou k české produkci. Georgovi zkušenosti budeme chtít zúročit ve 100% a je to znát už teď na prvních demo počinech. Konkrétně se bude pracovat na nahrávkách "mezi-kontinentálně" takže budeme část dělat u amerického producenta Andy Reillyho v Atlantě (produkoval např. Bowieho, Moonspell, nebo Iron Maiden) a našeho dvorního mistra Staně Valáška ve studiu ŠOPA. Do studia nastupujeme z kraje června.

Váš zvuk osciluje mezi industriální syrovostí a melodickými plochami. Kde je hranice, za kterou už by Free Fall přestali být Free Fall?

Hranice? Asi ladění do komorního "A" a sladké texty o lásce.

Kdy elektronika metalové energii pomáhá a kdy ji naopak zabíjí? Máte pro poměr syntetiky a kytar v kapele nějaké vlastní "pravidlo"?

Nemáme. Nejsilnější skladby kde byl poměr elektroniky a kytar vyvážený vzešly z dílny bývalého bubeníka Dana Prajze a to bylo z dob kdy byl ovlivňován i "jinými faktory"… Nastavil laťku ve Free Fall, kdy už si neumíme představit udělat song bez nějakého "syntetického tikání".

Kdybyste měli definovat současný zvuk kapely jedním jediným riffem, který by to byl a proč právě ten?

To je těžká otázka, protože v kapele proběhlo hodně personálních změn. Shodli jsme se na tom, že by to měl být riff skladby "Poutníkův příběh" a proč právě tahle skladba? Protože předběhla svoji dobu, je to přímočarý hutný riff protkaný samply a nová tvorba se velmi přibližuje tomuto feelingu.

Když se ohlédnete zpět, co byl v historii Free Fall největší "fuck-up", který vás ale paradoxně nejvíc posunul dál?

Odchod bývalého kytaristy a zpěváka. Dostali jsme se do patové situace, kdy odešel skladatel a textař. Museli jsme intenzivně pracovat na tom, aby kapela mohla pokračovat dál. Povedlo se, teď má kapela po letech snad nejsilnější sestavu. Celá kapela je plně PRO aktivní a uvědomila si, že nemůžeme zůstat u "samosata".

Byl někdy okamžik, kdy jste to chtěli definitivně zabalit? A kdo byl tím motorem, který to tehdy odmítl?

Ano, byl. Z důvodu dusné atmosféry v kapele se náš bubeník Pepa Mareček rozhodl skončit. Když jsme si dali dohromady všechna pro a proti, tak nám vyšel výsledek jednoznačný. Aby zůstala kapela "na živu" Pepa musel zůstat…

Kdy jste naposledy ve studiu smazali v podstatě hotovou věc jen proto, že "to prostě nebylo ono"?

Nikdy, jenom jsme nebyli spokojeni s výsledkem zvuku, takže jsme se rozhodli party nahrát znovu.

Co je pro vás na pódiu největší drogou a co je naopak ten největší "průser", který se během setu může muzikantovi stát?

Adrenalin co se ti začne vyplavovat do krve. Průser je, když se něco pokazí a ty nemůžeš najít chybu v "Matrixu".

Jaká nemetalová hudba nebo umělec vás ovlivnil nejvíc, i když by to od vás fanoušci pravděpodobně vůbec nečekali?

Je nás v kapele 6, takže ti musí být jasné, že to má každý jinak. Ale začalo to asi už u The Beatles.

S kým byste si chtěli udělat společný track, i kdyby to mělo být úplně mimo váš hudební žánr?

Pokud bych mohl kohokoliv na Světe, tak by byla zajímavá spojitost s Davem Matthewsem, nebo Stevenem Wilsonem.

Co vás na aktuální české metalové scéně nejvíc "sere" a co vás na ní naopak motivuje k další práci?

Přehršel bigbeatových a revivalových kapel co hrají převzaté věci a mají spoustu placených koncertů a naproti tomu stoji spousta skvělých kapel s vlastní tvorbou, co nemají kde hrát nebo hrají za pivo a párek.Touha udělat dobrou skladbu, lepší album a hrát pro lidi.

Jaký nejšílenější nebo nejdojemnější moment s fanoušky jste za dobu existence kapely zažili?

Když hraješ tři dny po sobě v jiném městě a na každém koncertě se objeví stejný fanoušek pod pódiem.

Kdybyste měli popsat další album jedním jediným slovem, které by to bylo a proč právě tohle?

Očekávání! Protože nový materiál je už teď skvělý a skladby mají už v tuto chvíli neskutečný tah.

Váš název symbolizuje pád do vlastního vědomí a hledání sebe sama v chaosu. Co byste vzkázali těm, kteří s vámi tenhle 'volný pád' sdílejí pod pódiem nebo u reproduktorů? Jaký vzkaz jim chcete skrze novou éru Free Fall předat?

Vážíme si každého fanouška a pokud mu naše hudba dělá radost, tak máme radost. Připravte se, nové album bude jiné, bude proklatě vypečené a máme se na co těšit.