Neztrácíme náboj! Dymytry, Arakain a němečtí April Art ovládli brněnské Sono

V brněnském Sono Music Clubu se odehrála další zastávka společného turné dvou metalových kapel Arakain a Dymytry. Večer nabídl přesně to, co fanoušci od tohoto ikonického spojení očekávali, tedy poctivou muziku, skvělý zvuk i několik nečekaných momentů.
Program odstartoval už kolem půl sedmé, kdy na pódium vyběhla německá formace April Art, která figurovala na plakátech v roli special guest. Tato energická parta, jež v roce 2026 vyrazila na turné představit své nové studiové album RED, předvedla, proč si na evropské scéně buduje tak silnou pozici. V čele s nekompromisní zpěvačkou Lisou-Marie Watz a jejím charakteristickým dravým hlasem dostali prostor na kompletní hodinový set. Během něj svými moderními rockovými riffy, chytlavými refrény a nespoutanou energií dokázali brněnské publikum dostatečně zahřát.
Po jejich vystoupení a krátké přestavbě pódia přišel čas na hlavní hřeb večera, který obě kapely odpálily společným songem Jedna krev. Arakain se však v Sonu musel vypořádat s absencí kytaristy Mirka Macha, jenž se nemohl zúčastnit. Kapela si s tím ale poradila a na pódiu měla alespoň jeho kartonový klon, aby tam byl s nimi, zatímco na skutečném kytarovém postu se flexibilně střídali Jiří Dymo Urban a Jan Gorgy Görgel z Dymytry. Spolupráce obou táborů tak dostala hned od začátku velmi praktický a kolegiální rozměr, který dal jasně najevo, že nepůjde jen o dvě oddělená vystoupení, ale o jeden velký propojený večírek.
Arakain se ve svém setu opřel do prověřených a nejznámějších skladeb, přičemž atmosféru okořenil i hostováním Václava Noida Bárty. S ním si frontman Jan Toužimský na pódiu vyměnil několik vtípků, které pobavily celé Sono, a humorné průpovídky či narážky na téma slepic tak skvěle dokreslily uvolněnou náladu v sále. Velkým zpestřením setlistu byl také hudební experiment, kdy si kapely navzájem vystřihly po jedné skladbě z repertoáru toho druhého. Arakain překvapil a zahrál hit Média od Dymytry, zatímco Dymytry naopak do publika nasázeli arakainovskou klasiku Slečnu heavy. Aby si zbytek sestavy na chvíli vydechl, vzal si Honza Toužimský sám kytaru a odehrál akustickou baladu Chtěl bych ti říct, kterou s ním zpívalo celé nabité Sono.
Zatímco rytmickou tepnu a preciznost večera jistili oba špičkoví bubeníci, obrovskou pozornost na sebe strhl Miloš Meier, který během setu Dymytry předvedl své samostatné sólo a opět naplno potvrdil pozici jednoho z nejvýraznějších tuzemských bubeníků. Tradiční bubenický duel s Lukášem Doxou Doksanským pak obě poloviny večera parádně a bez zbytečného chladnutí atmosféry propojil.
Po skvělém bubenickém souboji naskočili Dymytry na stage bez jakýchkoliv prodlev a pokračovali v ďábelském tempu. Svůj blok odpálili písní My ještě nechcem jít a dál sázeli jednu pecku za druhou v čele s Digitální trávou, Revolterem nebo songem Zůstaň stejná.
Vrcholem celého večera bylo závěrečné společné vystoupení, kdy se členové obou kapel sešli na pódiu v plné polní současně. Zazněly nesmrtelné hity včetně Slečny závist či finálového Adieu. Koncert v Sonu tak do puntíku splnil očekávání a potvrdil, že propojení generací okolo rodiny Urbanů šlape naprosto bezchybně.
Celý večer v Brně se nesl ve znamení parádní hudební jízdy, která fanoušky naprosto pohltila a utekla neuvěřitelně rychle. Obrovský dík patří hlavní dvojici Arakain a Dymytry za jejich nasazení a skvělý program, německým hostům April Art za perfektní nastartování atmosféry a v neposlední řadě také celému ZL Production za přípravu a hladký průběh této zastávky.
Matess