KOSTOLOM: Tvrdé riffy, výrazná show a vlastní cesta

Česká metalová scéna se neustále proměňuje. Vedle zavedených jmen se objevují nové kapely, které přinášejí vlastní energii, pohled na hudbu, a především chuť ukázat, že tvrdá muzika má mezi mladou generací stále své pevné místo. Jednou z takových formací je i Kostolom.

Čtyřčlenná parta muzikantů z krkonošského regionu začala společnou cestu poměrně nedávno, přesto už stihla představit vlastní tvorbu, odehrát první koncerty a získat pozornost fanoušků tvrdší muziky. Jejich hudba stojí na autorském přístupu, syrové energii a snaze vytvářet skladby, které nejsou jen kopií zavedených vzorů.

V době, kdy mnoho mladých kapel sází na rychlý úspěch na sociálních sítích, jde Kostolom spíše cestou poctivé práce ve zkušebně, koncertních zkušeností a postupného budování vlastní identity. Právě to z nich dělá zajímavý objev domácí undergroundové scény.

Jak vlastně vznikl název kapely? Co stálo za jejím založením? Jaké mají hudební ambice a kam chtějí svou tvorbu posunout? Nejen o tom jsme si povídali s členy Kostolomu.

Proč jste si vybrali právě název Kostolom? Má za ním stát konkrétní příběh, symbolika nebo čistě energie toho slova?

Název Kostolom jsme si vybrali čistě z energie a symboliky toho slova, chceme aby se na našich koncertech lámali kosti, převážně krky při headbangingu. Proto název Kostolom.

Kdy přišel moment, kdy jste si řekli, že z jamování nebo zkoušení vznikne skutečná kapela?

Přišlo to tehdy, kdy se kytarista s bubeníkem učili skladby díky kterým by se mohli zlepšovat, později složili skladbu Fast Murder a řekli si, že najdou lidi se stejným myšlením a založí kapelu, která nebude jako žádná jiná.

Jaké kapely a hudební směry vás nejvíc formovaly a co z nich si vědomě nesete do vlastní tvorby?

Každýho člena inspiruje jiná kapela a jiný styl. Dost nás baví využívat znalosti druhého kytaristy, který se orientuje ve světě funku, tudíž nás dost inspiruje funk metal a někdy i nu metal.

Kostolom působí už názvem velmi tvrdě. Jaký je rozdíl mezi obrazem kapely navenek a tím, jací jste mimo pódium?

Na podiu ze sebe vypustíme veškerou potlačovanou energii a bolest, kterou v sobě musíme udržovat. Na venek nejsme moc jiní, bez masek by jste nás na ulici nepoznali, ale mezi námi a podiovou verzí zas tak velký rozdíl není.

Kdyby měl někdo slyšet od Kostolomu jen jednu skladbu, která by nejlépe vystihla vaši identitu a proč právě ta?

Určitě bych řekl skladba Specters. Je to sice skladba, která ještě nikde není, ale vystihuje nás to jako žádná jiná skladba. Je to směs energie, bolesti a pohledu na svět jednoho z nás, je tam funk, psycho části a dost se tam střídají nálady.

Co je dnes podle vás největší problém mladých kapel na české scéně – nedostatek klubů, fanoušků, financí nebo něco úplně jiného?

Největší problém je málo energie na stage a při hraní. Texty mi přijdou o ničem a dost lidí už to nedělá protože je to baví, ale jen pro prachy. Lidi taky málo experimentujou a bojej se zajít do extrému.

Máte při skládání jasně rozdělené role, nebo fungujete spíš na principu kolektivního chaosu?

Jsme jeden velkej chaos a žádný role nemáme. Prostě dáme dohromady to co nás napadne a vznikne z toho chaos.

Jak vznikají vaše texty? Jsou osobní výpovědí, reakcí na společnost nebo prostředkem k ventilaci emocí?

Texty jsou ventilací pro emoce který prožíváme, narážky na společnost, bolest a trápení kterému se dá utéct alespoň trochu právě psaním textů.

Jaký byl zatím nejdivočejší, nejvtipnější nebo nejabsurdnější moment, který jste jako kapela zažili?

Žádný nás nenapadne.

Co chcete, aby si člověk odnesl z koncertu Kostolomu kromě bolavého krku a modřin z kotle?

Nutkání jít na další koncert a aby jsme se mu zarily do hlavy. Chceme aby z nás lidi šíleli.

Máte pocit, že dnešní tvrdá hudba je víc o muzice, nebo o prezentaci na sociálních sítích? Jak se s tím vyrovnáváte?

Dnešní tvrdá hudba je skoro o ničem. A jak se s tím vyrovnáváme? Nezajímá nás to.

Kde vidíte Kostolom za dva až tři roky? Jsou cílem velké festivaly, zahraničí nebo hlavně budování vlastní komunity fanoušků?

Řekli by jsme že všechno dohromady. Rádi bychom samozdřejmě objeli dost velkých festivalů, ale taky se dostali postupně do zahraničí mezi více lidí, který nás žerou.

Kdybyste mohli vyrazit na společné turné s jakoukoli kapelou na světě, kdo by to byl a proč?

Každý z kapely by chtěl někoho jiného, ale myslím se, že by jsme se shodli na Rammstein nebo Slipknot.

Kostolom je důkazem toho, že na české metalové scéně stále vyrůstají kapely, které se nebojí jít vlastní cestou. Místo honby za trendy a popularitou na sociálních sítích sází na energii, autenticitu a syrový koncertní zážitek. Jejich tvorba vzniká spontánně, z emocí, bolesti i radosti z hudby samotné, a právě tato upřímnost je tím, co je odlišuje od mnoha současných projektů. Ať už je v budoucnu čekají velké festivaly, zahraniční pódia nebo budování silné fanouškovské základny, jedno je jisté, Kostolom má jasnou vizi a odhodlání zanechat na posluchačích stopu. Pokud hledáte kapelu, která do své hudby dává maximum energie a nebojí se experimentovat, rozhodně stojí za to mít Kostolom na radaru.