INSOMNIUM znovu kompletní: pátý člen potvrzen, nová kapitola začíná

Finská melancholická smrt znovu mění sestavu. INSOMNIUM oficiálně potvrdili příchod Tomyho Laista (HATEFORM, PAIN CONFESSOR) na pozici třetího kytaristy a definitivně tak uzavírají kapitolu kolem odchodu Janiho Liimatainena, se kterým se kapela už delší dobu nedokázala spojit.

Laisto přitom není žádný nováček. Fanoušci ho dobře znají – poslední dva roky s INSOMNIUM pravidelně koncertoval a postupně se stal přirozenou součástí jejich živé podoby. Teď je to oficiální.

Kapela k tomu říká jasně:

"S obrovskou radostí vítáme Tomyho Laista jako oficiálního člena a třetího kytaristu INSOMNIUM. Mnozí z vás ho už viděli na turné, ale s chystaným albem přišel čas vrátit kapelu zpět do podoby kvintetu a udělat z tohohle sympaťáka z Turku plnohodnotného člena."

Laisto sám bere příchod do INSOMNIUM hodně osobně – a je znát, že tohle spojení má hlubší kořeny než jen "záskok na turné".

"Na konci roku 2023 jsem naskočil na jeden koncert v Curychu na poslední chvíli. Dopadlo to dobře, tak přišly další nabídky… a najednou jsem s nimi hrál po celém světě," vzpomíná.
"Loni mi kluci řekli, že by mě chtěli v kapele natrvalo. Bez váhání jsem souhlasil."

Zajímavostí je, že vazby mezi Laistem a INSOMNIUM sahají až do roku 2005. Sdíleli zkušebnu, Laisto dokonce zapůjčil vybavení pro nahrávání alba Above The Weeping World a tehdejší kytarista INSOMNIUM Ville Vänni byl jeho spoluhráčem v jiné kapele.

"Po víc než 25 letech přátelství je připojení k INSOMNIUM jako návrat domů. Těším se, až vás všechny zase uvidím na turné."

Kapela mezitím pracuje na novém studiovém albu, které je ale zatím opravdu v rané fázi. Posledním releasem zůstává temné koncepční dílo Anno 1696 (2023), inspirované nejtemnějšími kapitolami finské historie – hladomory, čarodějnickými procesy a vlkodlačími mýty – později rozšířené alternativním závěrem Songs Of The Dusk.

Nový materiál zatím zůstává zahalený mlhou, ale jedno je jisté:
INSOMNIUM jsou znovu kompletní. A když se tahle kapela nadechne k dalšímu kroku, bývá to vždycky pomalé, těžké… a zatraceně silné.