Hory volaly naposledy v Jindřichově Hradci: finále výročních turné Trautenberku a Tří Sester
Dne 20. 03. v Jindřichohradeckém KC Jitka proběhl poslední koncert Hory volají tour, což bylo společné narozeninové vystoupení. Kapela Trautenberk slavila 15 let, zatímco Tři Sestry rovnou 40 let své existence. Narozeniny proběhly, stejně jako celé turné, v loňském roce, ale kvůli velkému úspěchu se kapely rozhodly přidat ještě jeden koncert právě v Jindřichově Hradci. A protože my z Rebel Sound jsme všude, kde to žije, nemohli jsme chybět ani tentokrát.
Po otevření dveří následovalo delší, devadesátiminutové čekání, než poprvé spadla opona za doprovodu zvířecích zvuků. Pódia se ujala kapela Trautenberk, která koncem loňského roku vydala nové album Sojčí terror. Z něj zahráli během večera celkem tři písně. Po tradiční zahajovací pecce Buržoust následoval první z nich, nejaktuálnější singl Umaštěný tváře. Kapela předvedla velmi energické vystoupení se vším, na co jsou fanoušci zvyklí.
Publikum se poprvé více zapojilo během písně Jelito, před kterou zpěvák Luboš Váleček vyzval fanoušky k podřepu a následnému skákání. Sborově zpívali s kapelou a poté mohutným řevem "Kůrovec je surovec" zakončili následující píseň Pan Pilous. Následně kapela představila nové pivo značky Elegán, které se jmenuje stejně jako následující píseň, jež byla druhou písní interpretovanou z nového alba. Pivo nabídli ženě, která by ukázala bradavky. Žádná taková se ovšem nenašla, a tak jej dostal mladík v první řadě. Druhé pivo následně hodili více dozadu.
Poté veškerá pozornost patřila Janu Suchému, alias Aničce. Vždyť Anička – to je kus, bývalá Mažoretka, nyní Mužoretka. Zpěvák poznamenal: "Anička byla v Jitce." Následovala třetí a zároveň poslední skladba z nového alba, Hory volají. Poté zpěvák Miroslav Císler vyzval publikum, aby uhodlo číslo, na které myslí. Správná odpověď byla 15 – přesně tolik mrtvejch bažantů vejde se do trabantu, a následovala píseň Jára umí šít.
Císlerova chvíle přišla také při písni Potužník senior, kdy přestřihl štípačkami kabel. Následovalo ticho a jeviště zhaslo. Jednalo se zřejmě o nejdramatičtější moment koncertu – co se bude dít? Budeme pokračovat? Ano, koncert o pár vteřin později pokračoval, zřejmě díky Diesel agregátu.
Nechybělo ani typické dohadování zpěváků Luboše Válečka a Miroslava Císlera o tom, zda je lepší levá či pravá strana, které nakonec rozseklo kolo štěstí a následovaly písně Pytlák a Hajnej. Poté skončil základní set této Echtšlágrgruppe a umělci se odporoučeli. Fanoušci si však ještě vyžádali přídavky, a proto zazněly Himlhergot a Netáhlo. Vystoupení Trautenberku trvalo hodinu a půl a zaznělo celkem 18 písní. Na závěr byl kapele předán dar – obrovská láhev jindřichohradeckého rumu. Trautenberk rovněž vyzval fanoušky k návštěvě svého stánku, kde se přibližně 15 minut po skončení setlistu objevili na pokec, podpisy či fotky. Na úplný závěr své show si potřásli rukama s lidmi v prvních řadách.
Po půlhodinové pauze na přestavbu pódia a občerstvení fanoušků spadla v půl desáté opona podruhé, tentokrát za doprovodu písně Vlachovka. Na pódiu se tentokrát přihlásila o slovo kapela Tři Sestry. Musím říci, že publikum v předních řadách znatelně zhoustlo a někteří lidé se i během vystoupení obměňovali.
Tři Sestry v loňském roce při oslavách 40 let své existence vydali album Pub Art, vedle fotoknihy a dokumentu odvysílaného na ČT. Večer zahájili písní Ztráta imunity. Kapela měla vyvážený setlist – rychlé i pomalejší skladby, starší i novější. Z aktuálního alba Pub Art však během večera žádná píseň nezazněla.
Frontman a zpěvák František Moravec, známý jako Lou Fanánek Hagen či jednoduše Fanánek, přivítal na pódiu hosty – Mafunu, který si s kapelou zazpíval Pijánovku (jelikož je Láďa, co přijel po dálnici autobusem), a Vendulu, harmonikářku z místní folk-punkové kapely Tragedis. Ta na dvě písně (Kelti a Lidojedi) vystřídala Veroniku Borovkovou, alias Supici. Po svém návratu se Supice stala středem pozornosti při písni DeDeRon, na jejímž konci kapela rozdala fanouškům barevné balónky se svým logem.
Po hitu Aida následovala starší a ne často hraná píseň Když jí bylo 18. Poté se opět stala Supice středem pozornosti při písni Venda. Před písní Mexiko jsme slyšeli Fanánkovu španělštinu, která byla následně opravena.
Po písni Kovárna se kapela poprvé odmlčela. Fanoušci ji však vyzvali křikem "ještě jednu!" k zahrání přídavků. Prvním přídavkem byla píseň DáDáDá, následovala Průša je úchyl, během níž kapela připravila vtipnou scénu s Růžou (zrzka s osvětleným logem Tří Sester v rozkroku) a saxofonistou Jarouškem v roli Průši, s plyšovým opičákem kolem rozkroku. Po Průšovi si účinkující dali sedm piv a jednu Zelenou a kapela se podruhé odmlčela.
Po krátkém vytleskávání a pokřikování fanoušků se kapela vrátila ke druhé sérii přídavků. Začala starší a méně často hranou písní Expres do Bohnic, následovala Já jsem Aleš a kompletní setlist tradičně zakončila Modlitba pro partu. Celkem tak Tři Sestry během svého setu, který trval něco málo přes hodinu a půl, zahrály 25 písní.
Závěrem děkuji kapelám i jejich štábům, dále pořadateli Jiholen za skvělou organizaci a všem ostatním, kteří se na chodu akce podíleli. Samozřejmě děkuji také fanouškům, že přišli a pomohli vytvořit atmosféru, která k podobným koncertům patří.
Verri