Harlej slaví 30 let, zastavil se i v Plzni

Co dělá typický plzeňák poslední říjnový den, pokud zrovna není příznivcem amerických svátků? Letos je to jasné, jde oslavit 30. narozeniny hudební kapely Harlej do místní TJ Lokomotivy. Alespoň tak to vypadalo v nekončící frontě ještě před zahájením akce, dokonce se zdálo, že se tam všichni ti fanoušci ani nemůžu vejít. Po asi půl hodině se naštěstí ukázalo, že to možné sice je, jako by hala byla nafukovací, ale rozhodně už uvnitř byla hlava na hlavě. Však už taky bylo týden předem vyprodáno.

Po procpání se sálem jsme zastihli ještě alespoň část vystoupení šumperských Koblížků, které (minimálně ke konci) hráli hlavně věci z posledního alba. Zazněly například Mladey, Zvedni mě ze země, Nejlepší chvíle nebo Skáču přes kaluže. U poslední zmiňované nechyběla obvyklá trampolína, po které zpěvák poskakoval. Z dálky se zdálo, že lítá opravdu hodně vysoko.

Pak se přes stage natáhla plachta, aby se mohla kapela v klidu připravit. Ti, co si nedrželi místo přímo v první lajně, se mohli jít mezitím nahoru občerstvit klobásou a pivkem, nebo se zastavit na úplném konci haly si zakoupit nějaký merch – jak Harlej, tak Koblížci si dovezli trička, čepice, klíčenky nebo CDčka na doplnění sbírek.

Následně už zazněly první tóny a lidi se netrpělivě a narychlo vraceli do hlavní haly. Spadla plachta a koncert byl zahájen. Už od začátku show si to fanoušci užívali a ze všech stran a od všech věkových kategorií znělo "Hej, já jsem zfetovanej!"

V průběhu koncertu se též k mikrofonu dostal kytarista Tonda Rauer, který moc poděkoval fanouškům a vzpomínal na krásných 30 let kapely, první plzeňský management i na již zesnulého Vláďu Šafránka.

Během večera zazněl celý průřez kapelní tvorbou, bylo poznat, že hlavně známé hity znají celé rodinky, které na koncert dorazili. Tudíž si na své přišli i ti, kteří kapelu tak moc najetou nemají – stejně si prozpěvovali, protože kdo by neznal již už skoro zlidovělé Nejsem zklamanej, Pověste ho vejš, Svařák, Zrzi zrzi, Proč pocit mám nebo Přirození.

Samozřejmě nechyběly i jiné, ne tak známé, avšak pro fanoušky oblíbené songy. Mohli jsme si užít i Svatbení košili (s diskokoulí uprostřed stage), Než to s námi půjde ke dnu (s velkými nafukovacími balony, které si fanoušci přepinkávali) nebo Královnu noci. K závěru zazněly Strážní Andělé a za kapelou rozsvítil velký ohnivý nápis s názvem kapely. Taktéž se zvedly mobily většiny publika a halu rozsvítily.

Jako přídavek po nadšeném potlesku kapela zvolila song Kdo neskáče není Harlej, aby ještě naposledy rozhicovala fanoušky pod stagí. Pak už se jen členové přišli rozloučit, rozházeli nějaká trsátka, paličky, dokonce mezi lidi letělo i tričko.

Děkujeme kapele i pořadatelům za skvělý večer typického českého rocku. Jsem moc ráda, že jsem mohla být součástí zrovna ve své rodné Plzni, která dle všeho znamená i dost pro kapelu.

Šári

Další fotky k dispozici na naší ZONERAMĚ.