Footfest 2026: Rekordní ročník prověřil fanoušky deštěm, odměnil je skvělou hudbou

Červenec se přehoupl do své druhé poloviny, což nejen pro jihočechy znamená jediné – další ročník festivalu Footfest v Želči u Tábora. Tento festival má již dlouholetou tradici, šlo původně o turnaj v malé kopané doprovázený stále rozmanitějším hudebním programem. A z pohledu hudebního se na něj mrkneme i my.

Během pátku a soboty 17.-18.července se tedy konal aktuálně největší, již 18. ročník, fanoušci přijeli z celé republiky. Areál navštívilo rekordních 44 interpretů na čtyřech pódiích hlavním Aston stage, vedlejším Mastercard, stanovém Vision stage a DJském Pandaland K#rwa stage.

Bahenní lázně, adrenalin a rodinný typ

V pátek nám počasí bohužel až tak nepřálo, se startem akce začal výrazný déšť, který se v menších či větších přeháňkách zdržel až do večera. Pak se sice zklidnil, ale bahenní lázně jsme měli zaručené po zbytek akce. 

Areál kromě čtyř stagí tvořilo mnoho stánků, kde si mohli návštěvníci koupit nejen jídlo a pití, ale i třeba korálky, humorné balonky či vtipné kloboučky, nebo si nechat umotat copánky či nastříkat dočasné tetování. Dál se zde kromě ruského kola (které už je na festivalech skoro samozřejmostí) nacházela i adrenalinovější atrakce pro odvážnější – booster. Menší fanoušci pak mohli navštívit skákací hrady vedle Matercard stage.

Na hlavním pódiu začal již v odpoledních hodinách se svým vystoupením Pokáč, na něhož dorazili různé generace fanoušků. Ten zahrál mnoho svých písní ze života jako Rodinný typ, Prázdniny u babičky, Kočka nebo Rád chodím na poštu. Zároveň přečetl i pár svých básní z dětské knížky, které napsal a mají dětem přinést poučení. Naprosto ideální zahájení pro "rodinný" festival, jak se Footfest prezentuje.

Rap, trauma party i bomby

Následoval přesun vedle, kde svůj set zahájil rapper Renne Dang. Pod pódiem už stálo mnoho převážně pubertálních fanynek (a kupodivu i fanoušků). Renne byl vděčný za možnost zde vystoupit, hlavně proto, že jeho doprovodná kapela pochází z jižních Čech. Zahrál některé písně z aktuálního CD trauma party, například v cizí posteli nebo dealer, zároveň ale i starší věci jako nevěřím v letní lásky.

Hned následně na to se většina těchto převážně mladších fanynek (a ještě mnoho dalších) tlačilo u hlavní stage a čekalo, až Ben Cristovao nahodí Bomby či Sweet Chilli, kterou celé vystoupení zahájil. Respektive ho zahájili svým zpěvem fanynky, na některých bylo vidět, že si to klidně odzpívají, když se při tom budou moc usmívat na jejich autora. Nejen "moje bejby, bez tebe to nejde," refrén hitu Ledová, se šířil tisícem hlasů celým areálem. Během koncertu Bena se z boku v improvizovaném stanu zastavil Renne Dang, který se ochotně fotil s fanoušky a podepisoval mnoho předmětů.

Déšť, dynamit, kapelní přikázání a sůvy v mazutu

Teď už trošku hudby i pro starší fans, po Bennovi převzali stage rockoví kmeti Olympic. Ti dovezli Osmý den, Dynamit nebo Želvu. Během jejich setu začalo opět dost pršet, ale bylo vidět, že fanoušci, tvrdí rockeři, nejsou z cukru. Navlíkli pláštěnky a pokračovalo se dál.

Písničkář Pekař, který to sem nemá z Českých Budějovic úplně daleko, se zatím připravoval vedle. Tentokrát vystupovali (a zdá se, že od letošního roku vystupují) bez baskytaristy Romana Pospíšila, jen ve třech. Ač tomu tak bylo, na zvuku nebyla absence basáka znatelná. Jako nástupnické originální intro mají zhudebněné a sobě na míru upravené desatero (i když jejich deset bodů nemá) a obsahuje přikázání typu "Nesesmilníš na každém koncertě" nebo "Kapelní dodávku nepobliješ." Při druhé písni Vrcholky a pády vtipkovali, že snad letos bude pódium líp držet, loni stage odlítla právě po druhé písni. Spoiler: Vydržela. Přežil Ikaros, Hrdou i Boha.

Po Pekařovi dorazil Homosexuál, Aida nebo Sůvy v mazutu které nedovezl nikdo jiný, než Tři sestry v čele s Fanánkem. Kapela byla plná energie, kterou posílali rockerům v kotli. Ti trsali, skákali, lili nejen pivo a užívali si jejich chytlavé texty.

Růžová, výpadky elektřiny i páteční svařák a stánky

Na chvilku jsme zaskočili i na pražskou ska-reggae Fast Food Orchestru. Ti si vždy potrpí na dokonalé sladění kostýmů, aktuálně vystupují v růžových oblecích, čímž pravděpodobně ještě navazují na své turné "Vidíme to růžově," které odjeli na jaře. Poslechli jsme si songy jako Jízdní řád nebo novinku Správnej směr.

Současně s "Fastfoodama" pak pod stanem s Vision stage na druhé straně areálu vystoupili mladoboleslavští Wotazník. Ty zastihl asi v polovině setu nemilý technický problém – zjevně vlivem deště a větru, případně nějakých dalších nedostatků došlo ve stanu k výpadku elektřiny. Naštěstí si se situací kluci poradili naprostou improvizací a než se podařilo elektriku nahodit, s fanoušky si zazpívali Svařák, Stánky nebo Kozla. Následně pak fanoušci odnesli zpěváka z pódia jako velkou star. Mezitím se vše podařilo rozchodit a kluci mohli dohrát svůj (lehce zkrácený set).

Na závěr pro nás pak na hlavním pódiu zakončila rocková klasika Harlej, která zde nemohla chybět. Ač občas pršelo a naše těla byla vyčerpaná, fanouškům to nebránilo si s kapelou zaskákat a zazpívat hity jako Zfetovanej, Svařák, Pověste ho vejš, Kapitán Morgan, Zrzi zrzi nebo Přirození. Myslím, že šlo o ideální zakončení prvního dne.

Návrat slunce, trash a parodie

Sobotní hudební program začal lehce po poledni, s mnohem lepší náladou, a hlavně se sluncem. Z areálu stále zůstávali bahenní lázně, na tuto variantu však byli pořadatelé připraveni (ač asi v menší míře) a nejvýraznější cesty areálu zasypávaly dřevěnými štěpkami. ¨

Dnes jsme začali trošku méně rodinně–trashovým zvukem mladoboleslavských Debustrol. Slunce pálilo, a návštěvníci nabití čerstvou energií zpívali, případně rodinky postávali okolo a hledali, jakým jídlem nejlépe zahájit další festivalový den.

Po nich je na pódiu vystřídali brněnská rock-metalová Morčata na útěku. Na stage nastoupili, jak je u nich obvyklé, v pláštích a záchodovýma štětkama v ruce. Všechny generace pak před pódiem i daleko za ním zpívali Bych blil, Kakala a jiné p*čoviny, na závěr nechyběl legendární Twajlajt.

Nová krev, noc v opeře nebo místní léto

Na pódiu označeném Mastercard se mezitím nachystala pražská rocková #Černá. Ti vystoupili spolu s novým zpěvákem Honzou Tláskalem. Ten za mikrofonem vystřídal zpěváka Feriho (Františka Cimla), který loni po letech kapelu opustil. Fanoušci změnu vzali vcelku dobře, pod pódiem s kapelou zněly jejich texty jako Bojuj nebo uteč nebo Zastavil se čas.

Obrazy, křesla, divadelní show to nás čekalo už při přípravách alternativních moraváků Panoptiko. Jejich vystoupení vždy představuje souhrn melodického metalu společně s divadelní teatrálností a okázalostí, potrpí si na obleky, masky a další rekvizity. Ani na Footfestu tomu nebylo jinak, když po Rammsteiním intru Mein Herz Brennt na stage vynesli Noc v opeře, Mozartovy kule nebo Gilotinu.

Následně jsme se zastavili pod Vision stanem, kde nás čekal energický koncert milevských rockerů FuskyDus. Jedná se o partu kamarádů, mezi kterými výrazně kontrastuje charismatická zpěvačka. Jelikož jsou v podstatě místní, rozhodně nejde o jejich první vystoupení na tomto festivalu a jak bylo znát, mají zde vcelku výraznou fanouškovskou základnu. Zahráli nám píseň Léto nebo třeba starší s názvem Kostřička.

Scházíš mi bejby, horizont změny a footfest contest

Na hlavním pódiu se mezitím představil Láďa Křížek a jeho heavymetalová kapela Kreyson. Kapela už nijak výrazně nekoncertuje, proto byli návštěvníci zvědaví, co mohou očekávat. A přestože je zpěvák na hudební scéně již přes čtyřicet let, srdce a energii rockera to vůbec neovlivňuje. I když mu občas vypadával mikrofon, nic nebránilo tomu, aby s ním celý areál pěl Scházíš mi bejby nebo Vzdálená.

Vyrazili jsme se na chvilku podívat na heavymetalové skoro plzeňáky Arzzen. Ti jsou na stagi jako doma a jejich fanoušci to umí v kotli parádně rozjet. Zahráli i úplnou novinku Neděje se nic, která vyjde na novém EP, nechyběl ani třeba Horizont změny ze stejnojmenného alba.

Opět současně s nimi hrála na druhé straně areálu rocková kapela Horizont z Luhačovic. Ti se společně s dalšími kapelami na tenhle festival dostali díky soutěži Footfest contest, soutěži pořádané přímo festivalem, která právě podporuje začínající kapely. Návštěvníkům předvedli energickou show, která se jen tak nezapomíná.

Eldorádo, masky a Adieu

Pak už na hlavním pódiu vystoupili Walda Gang, rockeři soustřeďující se na předělávky českých i zahraničních písní. Na pódium naběhli s písní Čert ví, kdy kotvy zvednem a ihned si získali pozornost celého areálu. Nechyběly známé věci jako Pověste ho vejš, Eldorádo nebo Lásko má, já stůňu, kterou si odzpívalo publikum skoro samo. Energie a zpěv se šířili kotlem, na závěr pak nechyběl Walda style nebo Je tu léto.

Walda Gang slezli z pódia a v kotli začalo být velmi těsno, všichni už napjatě čekali na vrcholný závěr večera. Ten měli na starost metaloví Dymytry v čele s Vaškem Noidem Bártou. A pokud by náhodou někdo netušil, na co všichni čekají, plachta před stagí to napověděla jasně, tihle muzikanti v maskách jsou ikoničtí a nepřehlédnutelní. Kapela asi střihla dvoják a namísto dorazila rovnou z akce Rock In Kačina.
Plachta spadla, muzikanti vypadali, že mají více energie než obvykle, zjevně jim jí dodal předchozí koncert. Už od prvních tónů Chernobylu zde bylo výrazné horko, čemuž kromě skákání dopomohly i typické ohně. Zazněl Revolter, V dobrým i zlým nebo S nadějí, v půlce setu nechybělo ani bubenické sólo Miloše Meiera. Následovaly například Žít svůj sen (s klavírem), Ocelová parta, kdy se celý kotel rozpochodoval jako jeden muž, nebo Adieu, kdy Noid slezl mezi lidi, aby si s fanoušky podal ruce.

Najít rodiče a naposledy zapařit

Po konci setu se pak Noid na stagi ukázal s malým ztraceným chlapcem a výzvou, aby si ho rodiče vyzvedli, že si s ním zatím v cateringu dá nealko pivo. Věříme, že se s rodiči shledal a vše dobře dopadlo.

Pokud měl někdo málo punku, mohl si jít zaskákat na poslední kapelu večera, punkovej nářez příbramských E!E. Ti nenechali fanoušky vydechnout, všichni nabírali druhou mízu před tím, než zapadnou do spacáků nebo do sedaček aut.

Závěrem…

Přestože se našlo pár organizačních drobností, které by se daly do příštích let vyladit (například větší příprava na déšť), Footfest potvrdil, že patří mezi nejvýraznější letní festivaly jižních Čech. Rekordní ročník zvládl překonat rozmary počasí a nabídl dva dny nabitého hudebního programu napříč žánry. Děkujeme za možnost být součástí této tradiční akce.

Šári