Den třetí: Vizovice žijí Masters of Rock!
Pokud první den patří očekávání a druhý hledání festivalového rytmu, sobota je dnem, kdy Masters of Rock ukazují svou nejsilnější tvář. Vizovice se probouzejí do dalšího slunečného rána, ale tentokrát už nikdo nemusí přemýšlet, kde co najde. Festival se stal domovem. Na několik dní zmizely pracovní povinnosti, každodenní stereotyp i starosti běžného života. Zůstala jen hudba, přátelé a atmosféra, kterou dokáže vytvořit jen několik tisíc lidí se stejnou vášní.
Už od dopoledních hodin bylo znát, že areál likérky Rudolf Jelínek čeká nejrušnější den celého festivalu. Před stánky s občerstvením se tvořily fronty, obchodníci s merchem sotva stíhali doplňovat zásoby a pod hlavním pódiem se začali scházet fanoušci dlouho před prvními koncerty. Každý měl svůj plán, své kapely, na které čekal celý rok, ale jedno měli všichni společné – chtěli si sobotu užít naplno.
Právě třetí festivalový den nejlépe ukazuje, že Masters of Rock nejsou jen sérií koncertů. Jsou místem setkávání. Potkáte zde kamarády, které vídáte jen jednou za rok, rodiny, které sem jezdí pravidelně už několik generací, i návštěvníky, kteří přijeli z druhého konce Evropy jen proto, aby mohli být součástí této atmosféry. A právě tehdy člověku dochází, že Vizovice nejsou jen městem na mapě. Na pár dní se stávají hlavním městem rocku a metalu – a slivovice!
Gate Crasher si jako první kapela dne neodpustila píseň Tři kříže, která pomalu probouzela Vizovice do dalšího festivalového dne. Pokud někdo tuto kapelu neznal, do svého playlistu si je jistě po jejich energickém vystoupení zařadil.
Zatímco se sobota jevila spíše odpočinková, s nástupem uskupení Hammer King už nejeden návštěvník zpozorněl. Nastal, moment, kdy zpozorněn ale úplně každý. Jsou to ty správné tóny, nezdá se to jen…? A než si kdokoliv zvládl v hlavě odpovědět, Vizovicemi se rozezněla píseň neodmyslitelně spjatá s filmy Top Gun. Danger Zone. Jestli si nezískali návštěvníky doteď, touhle písni jistě získali nemálo nových fanoušků.
V průběhu dne ani druhá stage nezahálela a uskupení Metal Faktory přilákali nejednoho zvědavce. Ostravská energie rozparádila druhou stage, ukázali, že česká scéna má stále co ukázat, že i oni se mohou rovnat světovým jménům.
Na hlavní stage se už plnilo lidmi, už nastupovali známější jména jako Miracle of Sound, kteří ukázali čistou metalovou energii. Nakonec si pro diváky nechali píseň, která má dnes již tolik variant od různých interpretů, že ji jisto jistě každý jednou slyšel. Valhalla Calling byla opravdu dobrá volba poslední písně koncertu.
Primal Fear navázali přesně tam, kde Miracle of Sound skončili – u poctivé dávky energie. Německá legenda power metalu se s ničím nepárala a od prvních minut servírovala jeden úderný song za druhým. Ralf Scheepers svým charakteristickým vokálem znovu ukázal, proč je považován za jednoho z nejvýraznějších zpěváků žánru, zatímco zbytek kapely šlapal jako dokonale seřízený stroj. Primal Fear ukázali mají ve Vizovicích své pevné místo a jejich koncert stál především na muzikantské jistotě, poctivém heavy metalu a energii, která z pódia proudila po celý set.
Následovala další německá kapela. Feurschwanz ukázali neskutečnou show, plnou efektů, práci s publikem a krom jejich typické tvorby nechyběli ani předělávky, jako například Dragostea Din Tei. Ani oni nenechali publikum chvíli vydechnout, nedali jim ani šanci se zamyslet nad něčím jiným, než je hudba.
Arch Enemy přilákalo fanoušky nejen pro svou hudbu, ale i proto, že nedávno proběhla změna zpěvačky a fanoušci byli zvědaví, jako to Lauren Hart bude zvládat. Pocity tu panovali spíše smíšené, někdo tvrdil, že Alissa White-Gluz byla lepší, jiní si na Lauren Hart stěžovat nemohli. Kam změna v kapele povede dál, jestli fanoušci zůstanou či ne, to ukáže jen budoucnost.
Samotný závěr festivalového dne patřil dánským Neckbreakker, jedné z největších mladých nadějí evropské deathmetalové scény. Ve Vizovicích tak potvrdila, proč je kolem ní v posledních letech tolik pozornosti. Nejednoho jistě překvapil hluboký hlas zpěváka, ukázali že i tak mladá kapela má obrovský potenciál, energii a ti, kteří tu po Arch Enemy zůstali, jistě nelitovali.
Třetí den nezpomalil, ale na některých návštěvnících už byla cítit mírná únava. Čeká nás jen poslední den festivalu, který je jedinečný místem, kde se koná. Vizovicemi.