Deloraine a The Trouble Notes: Pohanská magie v Lucerna Music Baru

V úterý 28. října se Lucerna Music Bar proměnila ve svatyni bohů a pohanských legend. Ve vzduchu voněla medovina, sál pulzoval napětím – jako by se bohové sami chystali sestoupit mezi smrtelníky. Zdi se otřásaly rytmem bubnů a ozvěnou dávných příběhů, které znovu ožily ve zpěvu a tanci. Deloraine vyrazili na své podzimní Arkona Tour a po svém boku přivítali The Trouble Notes.

Brány Lucerny se otevřely už kolem páté odpoledne a fanoušci dorazili v kostýmech lesních víl, severských válečníků či jiných bytostí. Lucerna se stala posvátným místem, kde se lidský svět spojil s říší bohů a dávných duchů.

Sál se začal plnit a krátce po půl sedmé vystoupili na pódium The Trouble Notes – Bennet Cerven (housle), Flo Blacksmith (kytara) a Todd James (bicí). Jejich instrumentální skladby mluvily samy za sebe, spojení houslí, kytary a bicích tvořilo alchymii folku, rocku a taneční energie. Bennet a Flo na pódiu tančili, skákali a roztančili Lucernu skladbami jako Grand Masquerade, Sands of Time a Storm Searching. V polovině setu se k nim přidal Kuba z Deloraine a společně odehráli dvě skladby, které publikum přijalo s nadšením. Bennet během koncertu vzpomínal na to, jaké bylo před lety hrát v ulicích Prahy, a jaké je to nyní, stát na pódiu Lucerny. Rovněž představili svůj merch: "More Violins – Less Violence", jehož výtěžek podporuje děti zasažené válkou na Ukrajině. Závěr vystoupení byl divoký a nápaditý – Bennet a Flo hráli na nástroje zezadu a na pódiu se objevil fanoušek v kostýmu lizarda tančící s mečem a pochodní. Kapela pódium opustila za burácivého potlesku a křiku. Sál se ponořil do ticha a čekal na obřad, který měl za několik okamžiků začít.

Krátce po půl osmé se Lucerna ponořila do tmy. Napětí viselo ve vzduchu, jako před začátkem dávného rituálu. Z temnoty vystoupila kapela Deloraine – Derias (kytara, zpěv), Kuba (basa), Spars (zpěv), Turmawen (housle), Miloš (bicí), Marek (klávesy), Daphydcrow (didgeridoo), Máša (zpěv) a Tokhi (bubny), kteří se postavili zády k publiku. Sál zaplnil bouřlivý potlesk a skandování. Závan energie zaplnil prostor a zelené světlo ozářilo Mášu, nad kterou se zjevila magická bytost, provádějící pradávný obřad, k němuž se připojili i tanečníci z Blackout Paradox. Hudba se rozlila sálem a započal večer plný příběhů, magie a pohanství.

Koncert otevřela píseň Vlaštovka, následovaná novinkou Lada z chystaného alba Dryáda. Máša vyzvala publikum k vytvoření kruhů. Lucerna se proměnila v živý posvátný kruh, kde se tančilo nejen tělem, ale i duší. Fanoušci Zaklínače zbystřili ve chvíli, kdy Derias vyzval publikum k souboji dvou týmů "Yennefer" nebo "Triss". Publikum mělo jasno – v srdci mají zrzavou čarodějku Triss. Osud však kázal jinak, z temnoty se vynořila Yennefer a prvními tóny ovládla pódium.

Poté – jako by se zvedl vítr z dalekých hor – zazněla píseň Horalové. Lucerna se proměnila v obrovský drakkar plující po moři. Fanoušci seděli v řadách, křičeli "Hej!" a sál se rozvlnil, jako rozbouřené vlny severu. Po mocném drakkaru přišla tma – a z ní za modrého světla vystoupila Morana, bohyně zimy. V černých šatech tančila nad kapelou, zatímco Máša zpívala Ostaru, spojující zimu a jaro. Písně Lughnasad a Srdce z kamene doplnily ladné choreografie tanečnic, Máši a Turmawen. 

Po písni se rozhostilo ticho. Derias připomněl rok 1168 a zničení chrámu boha Svatomíra, a tím skončila jedna éra. Proslov zakončil větou, která se vryla do srdcí všech přítomných: "Raději shořet, než se podrobit." S prvními tóny Arkony se Lucerna proměnila v chrám světel – fanoušci zvedali telefony a jejich záře spolu s Mášiným vedením vytvářela obraz ohně – jako by samotní bohové sledovali obřad. Lucerna se pomalu halila do rudého světla – nadešel Ragnarok. Z temnoty vystoupila rohatá vědma, zosobněná zkázou a proroctvím, procházející mezi členy, jako stín konce věků. Mezi hudebníky se začal ladně proplétat drak oživený pomocí tanečníků. Po bouřlivém Ragnaroku se sál proměnil na les, kde se prohánějí dryády. Zazněla píseň Dryáda, lesní nymfy ovládly prostor a Máša se stala součástí živého lesa. Ticho a klid přerušil příchod samotného Ódina v podobě Sparse. Rozezněla se píseň Ódin – Havranů pán. Na pódium přicházely Normy, které splétaly lana osudu kolem tanečníků a samotné Máši.

Zazněla další novinka Krčma u zeleného draka a Lucerna se proměnila ve veselou hospodu plnou smíchu a tance. Následovaly již známé písně, například Král a Zaklínač. Kapela nestihla ani opustit pódium a fanoušci už skandovali: "Ještě jednu!".

Derias se vrátil na scénu a uvedl nejočekávanější píseň večera – Sabat. Skladbu oslavující divokost, svobodu a propojení s přírodou i pohanskými bohy. Sál se zahalil do rudého světla, na scénu vstoupily Máša, Turmawen a tanečnice z Blackout Paradox v bílých šatech s lucernami. Potichu se nesl sálem refrén: "Neboj se teď tančit nahá. Neboj se teď do tmy skočit.", které brzy začalo zpívat celé publikum. Lucerna se proměnila v rituální oslavu – tanec, zpěv a pohanská energie naplnily prostor. Na závěr se objevil samotný Cernunnos – rohatý bůh lesa, který uzavřel kruh mystického sabatu. Přídavky Silver For Monsters, Steel For Humans a Mabon završili večer plný hudby a magie.

Deloraine opět ukázali, že jejich koncerty nejsou jen hudebním vystoupením, ale i rituálem, který spojuje příběhy, tanec a sílu pohanských legend. Deriasovo vyprávění mezi písněmi dalo celému večeru hloubku a umožnilo fanouškům zažít každý okamžik naplno. Dvě hodiny pohanské magie proměnily Lucernu v místo, kde se vrátil čas do dob pohanských bohů – a kde se ještě dlouho po skončení koncertu nesl tichý dozvuk posledního rituálního bubnu. Skvělý výkon předvedli i The Trouble Notes, jejichž instrumentální hudba dokázala strhnout celý sál. Velký podíl na magické atmosféře měli také tanečníci z Blackout Paradox, kteří obohatili koncert o choreografie a magické postavy, včetně Morany a draka.

Pokud vám tento koncert v Praze unikl, nezoufejte – Deloraine oznámili, že další zastávka v Praze bude 28. dubna 2026!