Alissa White-Gluz: konec jedné éry, začátek skutečné svobody

Odchod Alissa White-Gluz z řad Arch Enemy byl bez debat jednou z nejzásadnějších metalových událostí konce roku 2025. Po jedenácti letech v čele jedné z největších extrémně metalových značek současnosti se Alissa rozhodla udělat krok, který nebyl ani náhlý, ani jednoduchý – ale podle jejích vlastních slov nevyhnutelný.

"Bylo to rozhodně těžké. Změna je vždycky divoká směs strachu a vzrušení," přiznala v novém rozhovoru pro německý Metal Hammer. "Když s něčím strávíš tolik let, stane se to součástí tvé identity. Tomu oznámení jsem věnovala obrovský respekt – pro fanoušky, pro hudbu i sama pro sebe."

Alissa zdůrazňuje, že hudbu nikdy nedokázala brát jako rutinu nebo "práci od devíti do pěti". Každý detail – text, výkon, nahrávání i vizuální stránka – pro ni musí mít smysl. I proto se rozhodla odejít přímo, bez mlžení a polovičních řešení. "Chtěla jsem uctít minulost, ale zároveň sebevědomě vykročit k tomu, co přijde dál."

Podpora, která dodala sílu

Reakce fanoušků i kolegů z branže ji podle jejích slov doslova ohromila. Vlna podpory, pochopení a respektu byla silnější, než kdy čekala. "Lidi se hodně spojili s myšlenkou vývoje a růstu. To mě neuvěřitelně nakoplo," říká Alissa a dodává, že právě vystupování z komfortní zóny a odmítání škatulek bylo vždy jejím hnacím motorem.

"The Room Where She Died": první krok do neznáma

Krátce po oznámení odchodu představila první singl ze svého chystaného debutového sólového alba – skladbu The Room Where She Died. Hudbu složil Oliver Palotai z Kamelot, zatímco Alissa se postarala o veškeré vokály, texty i nahrávání. Sama také napsala scénář ke klipu, který realizoval srbský produkční tým iCODE Team.

"Tenhle projekt potřeboval správný moment, správné mentální nastavení a absolutní svobodu," vysvětluje. "Teď cítím jasnost, energii a vím přesně, co chci říct. To album je přirozený vývoj, ke kterému jsem směřovala roky."

Nová krev, nový zvuk

White-Gluz zároveň potvrdila spolupráci se dvěma výraznými kytaristkami – Alyssa Day a Dani Sophia. "To, co spolu tvoříme, je přesně to, co jsem vždycky chtěla. Je to těžké, energické, chytlavé a emotivní zároveň," říká s nadšením a slibuje, že fanoušci nebudou muset čekat dlouho.

Zajímavostí je i to, že se Alissa v klipu objevuje s kytarou v ruce. Sama ale zůstává nohama na zemi: "Nejsem kytaristka, můj nástroj jsou vokály. Ale kytara a piano mi dávají svobodu psát. A to je to hlavní." Metal jako proces, ne cíl

V rozhovoru se dotkla i reality dnešního hudebního průmyslu. Podle ní neexistuje moment, kdy by člověk "udělal to" a měl vystaráno. "Buď pracuješ, nebo pracuješ ještě víc. A pokud máš štěstí, děláš to s dobrými lidmi. Hudbu musíš dělat proto, že ji miluješ – to je jediné proč."

Jedno je jisté: Alissa White-Gluz neskončila – naopak. Opustila jistoty, aby mohla tvořit bez hranic. A pokud je "The Room Where She Died" jen začátek, čeká nás temná, osobní a zatraceně silná kapitola moderního metalu.